Od mocenských tahů k pouhým celebritám. Jak se v historii měnila důležitost královských sňatků | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od mocenských tahů k pouhým celebritám. Jak se v historii měnila důležitost královských sňatků

Od mocenských tahů k pouhým celebritám. Jak se v historii měnila důležitost královských sňatků

Královské svatby v posledních letech vypadají většinou jako z pohádky. Princezna v šatech s dlouhou vlečkou si bere urostlého prince se zářivým úsměvem a jejich pohledy nenechávají nikoho na pochybách, že jejich láska se zapíše do dějin… Přesně o tento obraz idyly obyčejní lidé stojí. Není to ale tak dávno, kdy se aristokratické sňatky uzavíraly především pragmaticky a snoubenci se před svatbou často ani nestačili poznat. Nejen britská monarchie v tomto uvažování ušla značný kus cesty. Sňatky urozených nyní plní absolutně odlišnou úlohu než před staletími.

Někteří stále vyčítají britské královské rodině určitou zkostnatělost. V porovnání s minulostí bude ale zřejmě nadcházející svatba prince Harryho a herečky Meghan Markleové nejsvobodnější, co se týče výběru partnera, ale i podoby sňatku. Před několika staletími by se podobná událost podle webu Foreign Policy pravděpodobně vůbec nekonala.

Při výběru partnera tehdy nerozhodovala jeho krása, ani společné zájmy s budoucím partnerem. Sňatky aristokracie sloužily převážně k zisku nových území, případně k upevnění spojenectví proti společnému nepříteli. Dobře to ilustruje domluvená svatba dcery českého krále Vladislava Jagellonského Anny se synem římského krále Maximiliána I. na počátku 16. století. Aby bylo spojenectví ještě pevnější, nabídl Maximilián ještě ruku své dcery Marie, pokud se Vladislavově těhotné manželce narodí syn, což se stalo. Svatba tak byla domluvená dokonce ještě dříve, než jeden z manželů přišel na svět.

Že manželé nemuseli mít společné zájmy, ani dokonce řeč, zase dokládá sňatek Filipa II. Španělského s angličankou Marií I. Tudorovnou. Přestože Filip získal tehdy titul Král Anglie, Parlament se natolik obával jeho vlivu, že odsouhlasil na 16. století nevídanou věc – Filip nesměl o ničem rozhodovat bez svolení své manželky-královny. Po její brzké smrti se Filip pokoušel oženit s její nevlastní sestrou Alžbětou I,. která nastoupila na trůn po ní. Ta se ale rozhodla kvůli půtkám o moc nikdy neprovdat a stala se známou jako „panenská královna“.

Pro tvrdá pravidla při výběru partnera ale není nutné zacházet příliš daleko do historie. Ve 20. století se jim vzepřel nástupník František Ferdinand d’Este, který se proti očekávání císaře Rakouska-Uherka Františka Josefa oženil s Žofií Chotkovou, která byla zástupkyní nižší šlechty a František Ferdinand tak musel přistoupit na fakt, že jejich společné děti se nikdy nestanou vládci říše. První světová válka ho nakonec ušetřila podobných úvah.

Zvykům se vzepřel také britský Eduard VIII., který ale nikdy nebyl korunován na krále. Za manželku si chtěl totiž vzít dvakrát rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou. Skutečnost, že by se ženou krále měla stát žena, která už se předtím dvakrát vdávala a její manželé stále žili, anglikánská církev nepřekousla. Přestože v té době už nežil jeho otec, aby mu svatbu rozmluvil, se sňatkem nesouhlasil ani parlament, který hrozil rezignací. Eduard se proto dobrovolně vzdal trůnu, přenechal ho bratrovi Jiřímu VI. a vzal si Wallis, se kterou vydržel až do konce života.

Ve 20. století se udála řada změn, která změnila pohled na manželství aristokratů. Řada do té doby vládnoucích rodů například v Rusku, Rumunsku nebo Řecku byla sesazena a významně se tím zúžil okruh, ve kterém by urození mohli hledat své budoucí partnery. Nevypočitatelnost války také způsobila, že spoléhat se na stará spojenectví stvrzená manželstvím, nemá už smysl. Přesto i v minulém století ještě přetrvávaly určité „pohrobky“ historické sňatkové politiky.

Jak bude vypadat královská svatba prince Harryho a Meghan Markleové? Podrobnosti čtěte zde>>>

Syn vládnoucí královny Alžběty II. Charles si chtěl v 70. letech vzít svoji dlouholetou lásku Camillu Shandovou. Protože byla ale z nižší šlechty a neodpovídala představám královny, musel si Charles nakonec vzít více vyhovující princeznu Dianu Spencerovou. Jejich manželství přitom i přes početí dvou synů nebylo šťastné a královna jim v 90. letech povolila rozluku. Možná právě nešťastný sňatek Charlese a Diany vedl díky pozornosti médií k tomu, že podmínky pro výběr vhodného partnera se v posledních letech na britském královském dvoře významně změnily.

Alžbětin vnuk William, který je po svém otci dalším v pořadí na britský trůn, si mohl partnerku zvolit svobodně. Svoji budoucí ženu Kate Middletonovou potkal při studiích na vysoké škole. Než ji požádal o ruku, několik let spolu pouze chodili a dokonce se i jednou v této době rozešli. Královská svatba se konala 29. dubna 2011, a přestože Kate není urozeného původu, jejich společné děti neztratily nárok na britský trůn.

Williamův bratr Harry už také odpočítává poslední dny do sňatku s Meghan Marleovou. Američanka, která už má za sebou jeden neúspěšný sňatek, si prince vezme 19. května. Svoji svatbu přitom pojali poměrně netradičně. Nepozvali na ni většinu domácích ani zahraničních politiků. A vypadá to, že tentokrát to ani královně, ani parlamentu nevadí. Role aristokratů se totiž neuvěřitelně změnila. Z postav, které sloužily jen k zisku většího území a upevnění moci, se staly sledované celebrity, u kterých je důležité především dobře vypadat a objevovat se na stránkách novin a časopisů a případně využít svoji popularitu k charitě.

Chcete znát všechny podrobnosti o královské svatbě? Sledujte speciál zde>>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.