Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otrávený deštník a čaj s poloniem. 6 atentátů jedem na odpůrce Putinova Ruska

Otrávený deštník a čaj s poloniem. 6 atentátů jedem na odpůrce Putinova Ruska

Bývalý dvojitý agent Sergej Skripal není zdaleka prvním člověkem, kterého by se ruské tajné služby pokusily zabít pomocí jedu. Rusové, a dříve Sověti, za sebou mají dlouhou šňůru úspěšných i nedokonaných pokusů o odstranění kritiků režimu. V mnoha případech se přitom spoléhali právě na jedovaté látky.

Sergeje Skripala našli i s jeho dcerou letos 6. března v bezvědomí na lavičce v britském Salisbury. Bývalého ruského agenta se zřejmě někdo pokusil otrávit zatím nezjištěnou nervově-paralytickou látkou. Od té doby leží i s dcerou v kritickém stavu v nemocnici. Přestože zatím neexistují konkrétní důkazy, někteří dávají pokus o vraždu Skripala do souvislosti s úmrtím jiných lidí, kteří nebyli ruskému režimu po chuti, jisté paralely tu jsou. K otravám se totiž východní tajné služby přiklánějí celkem často.

Alexandr Litviněnko

Možná nejznámějším případem otravy kritika prezidenta Putina je zavraždění jiného bývalého agenta Alexandra Litviněnka. Ten v roce 2000 uprchl z Ruska, získal azyl v Británii a dlouhodobě poukazoval na praktiky ruských tajných služeb. Začátkem listopadu 2006 někdo přidal Litviněnkovi na čaje radioaktivní polonium. Otrava se projevila okamžitě a bývalý agent skončil v nemocnici, kde 23. listopadu téhož roku zemřel. Před svou smrtí obvinil z vraždy Vladimira Putina.

Vladimir Kara-Murza

Opoziční ruský politik a novinář Vladimir Kara-Murza unikl smrti už dvakrát. Obě dvě otravy přitom dle jeho slov probíhaly stejně. “Během dvaceti minut se mi udělalo strašně špatně, začalo mi rychle tlouct srdce a vystřelil mi tlak, potil jsem se a zvracel, až jsem ztratil vědomí,” popisuje Kara-Murza. Poprvé se ho někdo pokusil otrávit v roce 2015, loni to kdosi zkusil podruhé. Obě otravy muž přežil. Lékaři ho ale varovali, že potřetí by to už jeho tělo nezvládlo.

Georgi Markov

Obětí tajných služeb se v roce 1978 stal také bulharský publicita Georgi Markov. V roce 1968 emigroval a žil ve Velké Británii, kde byl spolupracovníkem rádia BBC. Když v listopadu čekal na londýnské autobusové zastávce, neznámý muž jej píchnul do nohy špičkou deštníku. Markovovi se následně udělalo zle a po dvou dnech zemřel. Z kotníku mu vytáhli malou kapsli, která byla naplněna jedovatým ricinem. Dle vyšetřování publicistu zabili zřejmě agenti bulharských tajných služeb s podporou KGB.

Viktor Juščenko

Otravu přežil také ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Prozápadní politik se ucházel o přízeň občanů v prezidentských volbách na podzim 2004. Začátkem září toho roku ale vážně onemocněl a musel odejít z veřejného dění. Rakouští lékaři potvrdil, že byl otráven dioxiny. Díky léčbě přežil, byť se zohyzděnou tváří, a v lednu 2005 se stal prezidentem. Objevily se dohady, že jed Juščenkovi podstrčil někdo z okolí provládního kandidáta Viktora Janukovyče. Ten se stal prezidentam po Juščenkovi, ale od svého sesazení v únoru 2014 přebývá v Rusku pod ochranou Vladimira Putina.

Alexandr Perepiličnij

Obětí plánované vraždy se stal zřejmě také ruský byznysmen Alexandr Perepiličnij. Měl se údajně podílet na vyšetřování daňových podvodů, které mohly sahat až do vrchních pater ruské politiky. Když si šel v listopadu 2012 zaběhat do sousedství svého domu v Londýně, asi ho nenapadlo, že se už nevrátí. Po několika metrech zkolaboval a zemřel. Přestože jeho smrt nejdříve vypadala jako důsledek běžné zdravotní indispozice, v jeho žaludku se našlo stopové množství Jasmínovce, toxické jedovaté rostliny.

Karina Moskalenková

Otravy se nevyhýbají ani ženám. Smrti se štěstím unikla i ruská právnička Karina Moskalenková. V roce 2008 se měla vrátit ze Štrasburku do Moskvy, aby svědčila v případu vraždy své dřívější klientky, novinářky a Putinovy odpůrkyně Anny Politkovské, kterou někdo demonstrativně zastřelil. Ještě než mohla odjet, udělalo se ji špatně a onemocněla. S manželem je začaly trápit bolesti hlavy a prudké závratě. Pod sedadlem ve svém autě následně objevila kapsle s jedovatou rtutí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1