Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pacifik se mění ve skládku. Množství plastů za poslední roky mnohonásobně vzrostlo, tvrdí studie

Pacifik se mění ve skládku. Množství plastů za poslední roky mnohonásobně vzrostlo, tvrdí studie

Množství plastového odpadu znečišťujícího povrchové vody Tichého oceánu za poslední roky mnohonásobně vzrostlo. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž se jen v oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy nachází okolo 80 tisíc tun plastů. Některé z nich prokazatelně pocházejí dokonce z doby před více než 30 lety, uvedl web stanice BBC.

Podle vědců zjistil tři roky trvající výzkum až šestnáctinásobný nárůst objemu odpadů proti předchozímu podobnému zkoumání.

„Toto (výsledek studie) skutečně podtrhuje nutnost rychle zastavit příliv plastů do oceánu a rovněž přijmout opatření k úklidu stávajícího nepořádku,“ uvedl Laurent Lebreton z nizozemské organizace The Ocean Cleanup, která měla ve výzkumu vedoucí roli.

 

Ve světových oceánech existuje pět zón, v nichž se odpad nejvíce kumuluje, z nichž největší je právě zmíněná oblast mezi jihozápadním pobřežím USA a Havají.

Členové výzkumného týmu analyzovali za pomocí letadel a lodí po dobu tří let plochu znečištěnou odpady. Našli mezi nimi velké množství zbytků převážně rybářských sítí, plastových nádob a balení výrobků.

Pouze čtvrtina z plastů byla menší než pět centimetrů, většina byla ve velmi zachovalém stavu navzdory mnohdy pokročilému stáří. Výzkumníci byli v některých případech schopni z nápisů identifikovat datum výroby, přičemž nejstarší předmět pocházel z roku 1977, dalších sedm z 80. let.

 

Plastové odpady, které se dostávají do oceánu, se mají tendenci shlukovat do velkých ploch, v nichž se postupně rozpadají a jejich malé částečky mohou být podle expertů v případě konzumace nebezpečné pro mořské živočichy.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1