Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Panorama Prahy za 52 milionů. Obraz od Kokoschky je třetí nejdražší prodané na aukci v Česku

Panorama Prahy za 52 milionů. Obraz od Kokoschky je třetí nejdražší prodané na aukci v Česku

Obraz Oskara Kokoschky s názvem Praha se na dnešní aukci vydražil za více než 52 milionů korun včetně dražební přirážky. Je to nejvyšší cena, za jakou bylo Kokoschkovo dílo v Česku vydraženo. ČTK to řekla Jana Bryndová z galerie Arthouse Hejtmánek, která dražbu pořádala.

Kokoschkův obraz šel do dnešní aukce s vyvolávací cenou 35 milionů korun. Po klidné krátké bitvě zájemců na telefonu zvítězil dražitel, který za dílo nabídl 52,000.080 korun včetně aukční přirážky, uvedla Bryndová.

Vydražený obraz pochází z významné pražské sbírky a je autorovým druhým nejrozměrnějším plátnem z cyklu pohledů na české hlavní město. Zachycuje pohled z Kokoschkova ateliéru, který si od léta 1934 pronajímal v nejvyšším patře domu Bellevue na Smetanově nábřeží. "Sám autor považoval tento pohled na Prahu za výjimečný svým širokým záběrem, ale také barevnou expresivitou. Můžeme vysledovat i proměnlivost rukopisu od hladké malby a klidnější stopy štětce na straně pravé, až k expresivnější poloze, které odpovídá i ostrá a sytá barevnost na levé straně," uvádějí pořadatelé aukce.

Pražskou tvorbu Oskara Kokoschky představila před dvěma lety Národní galerie v Praze, která má některá Kokoschkova pražská díla ve svých sbírkách. Kokoschka (1996 až 1980) přijel do Prahy v roce 1934, kdy odešel z Vídně před nacismem. Krátce po mnichovské dohodě prchl před nacismem do Anglie. Na přelomu let 1940 a 1941 pranýřoval strůjce mnichovské dohody, tedy i představitele Anglie, alegorickým obrazem Červené vejce s karikaturami Hitlera a Mussoliniho. Po válce se usadil ve Švýcarsku. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské státní občanství.

Dosud nejdražším vydraženým Kokoschkovým dílem byl obraz Žáby, namalovaný v roce 1968. Loni se prodal za 37,7 milionu korun i s aukční přirážkou. Žáby tupě zírající do tmy, zatímco za nimi nad západním obzorem ještě stojí slunce, se mu staly symbolem lidské hlouposti, neschopné odlišit lež od pravdy. Když se dověděl o okupaci Československa, připsal na zadní stranu obrazu: Praha, srpen 1968 - soumrak Evropy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1