Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Paralel se 30. lety přibývá. Co to znamená pro budoucí vývoj Evropy?

Paralel se 30. lety přibývá. Co to znamená pro budoucí vývoj Evropy?

Ekonomický nacionalismus, frustrace z hospodářské krize, rozklad stávajících pořádků a hodnot. K tomu vysoká nezaměstnanost a přítomnost polovojenských organizací. To je jen pár příznaků 30. let minulého století v Evropě, období nástupu Adolfa Hitlera k moci. Jak si však nyní v textu všímá zpravodajský server CNN, podobností současného světa s obdobím před 2. světovou válkou je mnohem více, než jsme si možná ochotní připustit.

Historie se neopakuje, rýmuje se, řekl kdysi Mark Twain. A jakoby tehdy hleděl do budoucnosti, do roku 2018. Dnešek má totiž s dobou 30. let minulého století na první pohled jen málo společného. Míra nezaměstnanosti je jen zřídkakde dvouciferná, rohy ulic okupují spíše farmářské trhy než příznivci polovojenských skupin a národní státy jsou v základu silnější, než dříve. Jak je však vidět na druhý pohled, Paralel s dobou, která dala prostor autoritativní rasistické diktatuře, je možná více, než se na první pohled zdá.

Obchodní protekcionismus

Když americký prezident Herbert Hoover podepsal v červnu roku 1930 takzvaný Smoot-Hawley Act, pochopitelně netušil, že pod americkým obchodem řeže větev. Napadnout ho to ale mohlo. Tento zákon totiž zaváděl vysoká dovozní cla vůči americkým obchodním partnerům; opatření se pochopitelně dočkalo bleskové reciproční reakce a nakonec jen utáhlo šrouby americké ekonomice během Velké hospodářské krize.

Jen těžko si při tomto historickém exkurzu nevzpomenout na současné jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zasazuje o ekonomický protekcionismus USA. V jeho duchu Trump uvalil cla na své nejbližší obchodní partnery – Evropu, Kanadu či Mexiko – a odstartoval globální obchodní válku s otevřeným koncem.

Návrat pracovních míst

V roce 1932 byla bez práce takřka třetina Německa, o rok později čtvrtina Spojených států. Dnes je situace o mnoho příznivější, nenechme se však mást rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti v Česku, která je nejmenší v celé Unii. Naopak třeba Řecko hlásí pětinu lidí bez práce, Španělsko šestinu a míra nezaměstnanosti v Itálii je přes 10 procent. Navíc nejde jen o procenta.

Jde i o frustraci obyvatel, která se začala projevovat během ekonomické krize z roku 2008. Tehdy zanikly miliony pracovních míst. Od té doby se situace sice do značné míry napravila, podle mnohých studií a statistik však dobře placená pracovní místa nahradily pozice placené mizerně. To se týká například Velké Británie či Spojených států. Jedna ze statistik tvrdí, že pracovní místa, která za oceánem vznikla od krize do roku 2012, byla z takřka 60 procent nízkopříjmová zaměstnání. Těžko se pak divit sentimentu obyvatel po „starých dobrých časech“ – těch které populističtí politici tak často slibují vrátit.

Návrat falešných zpráv

Pátek, 20. ledna 2017. Den, kdy se Donald Trump oficiálně ujal úřadu prezidenta USA a změnil zavedené pořádky. Oproti zvyklostem přestal spoléhat na standardní komunikaci s médii skrze tiskové zprávy a konference. Namísto toho se k Američanům obrací emotivně a na přímo prostřednictvím sociální sítě Twitter. A kdo mu není po chuti, ten to v krátkých vzkazech pořádně schytá, jako například kritická média, jejichž závažná zjištění o vlastní osobě Trump shazuje a označuje za falešné zprávy – Fake News.

Podobný termín historie již zažila. Namísto Fake News však šlo o termín Lügenpresse, tedy lživé noviny. Tento termín vzniknul v roce 1914 a označoval nepřátelskou propagandu, po válce se jej chopil Adolf Hitler a začal jím nazývat vše, co mu nebylo po chuti – od zahraničního tisku po noviny patřící Židům.

Polovojenské organizace

Ve 30. letech měla téměř každá evropská země své „hnědokošiláře“, připomíná CNN. Tyto polovojenské skupiny, byly formovány proto, aby napadaly mítinky konkurenčních politických stran a naopak agresivně propagovaly vlastní politický program. Taková praxe nyní naštěstí není běžná, nicméně jisté paralely existují.

Stačí vzpomenout na loňský pochod vyznavačů takzvané alternativní pravice v americkém Charlottesville, který měl prezident Trump tak velký problém odsoudit. Nebo fakt, že německá krajní pravice ročně zraní stovky migrantů. Podívat se lze i na Slovensko, kde stoupenci extremisty Mariana Kotleby „hlídali“ vlaky a vlaková nádraží či kde si nyní založily sídlo proruští motorkáři známí jako Noční vlci. Ve Finsku zase působí domobrana Ódinovi vojáci a britská vláda přiznává, že „hrozby z extrémní pravice rostou.“

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1