Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pět dětí zažívalo jen bití, mučení a sexuální zneužívání. Za roky krutostí padly směšné tresty

Pět dětí zažívalo jen bití, mučení a sexuální zneužívání. Za roky krutostí padly směšné tresty

Neuvěřitelně kruté mučení a sexuální zneužívání zažívalo pět dětí, které šest let držel pár důchodců ve sklepě jejich domu v Londýně. Děti bili holí i pěstmi a za špatné chování je trestali velmi drsným způsobem – jednoho z chlapců dusili litím mýdla do krku, dalšímu za ukradený krajíc chleba pálili ruku nad plamenem. Otřesný případ, který se stal před víc než třemi desetiletími, se začal vyšetřovat v roce 2014. Za celkem 18 trestných činů, které zahrnovaly mučení a psychické i fyzické týrání, si starší manželský pár dohromady odsedí 21 let.

„Nežili jsme, prostě jsme jen existovali,“ říká jedna z pěti obětí, které zažily příšerné dětství. Podle obžaloby se v krutostech vyžívala především dnes 73letá Valerie Stannardová, která si odsedí devět let. Její o rok starší muž Roy Stennard, který dvě děti také sexuálně zneužíval, půjde do vězení na 12 let. O případu informoval deník Daily Mail.

Lidé v soudní síni během líčení vyslechli neuvěřitelně krutý příběh dětí, které během doby strávené ve sklepním vězení zažily jen strach a násilí. Jejich nejmladší obětí bylo batole, které přivázali k židli a zamkli ve skříni se dvěma psy, protože brečelo. Manželé také kreslili na dětské láhve s mlékem čáru, aby viděli, kolik které dítě vypilo. Když vypilo víc, dostalo výprask.

Děti nikdy neodstávaly dost jídla. Když Valerie přistihla jednoho z chlapců, jak si v noci bere kus chleba, všechny děti musely vylézt z postelí, aby se šly podívat na jeho trest. „Vzala chlapce za ruku a držela mu ji nad plamenem a říkala: ‚Tohle dostávají zloději‘. Chlapec si vzpomíná, jak křičel bolestí,“ popsala před soudem prokuratura.

„Trestala chlapce tím, že mu dala pod pyžamo noviny a zapálila. Druhému nalila mýdlo do krku. Myslel si, že se dusí a umře,“ popsal další z hrůz, které děti zažívaly, soudce Alastair Hammerton. „Žil ve strachu, kdy se bály promluvit nebo se zastat jeden druhého,“ zaznělo také u soudu. Bití bambusovou holí nebo koženým páskem bylo téměř na denním pořádku. Podle rozsudku Roy Stannerd bil chlapce pěstí, jako kdyby „bil dospělého muže“.

Děti, které musely před sociálními pracovnicemi dělat, že je u nich doma všechno v pořádku, byly ve sklepním vězení drženy od roku 1969 do roku 1985. Právě tím se snažil 74letý Stannard bránit – v prohlášení napsal, že „tehdy byla jiná doba“. Právnička Stannardové zase u soudu argumentovala tím, že její zdravotní stav není dobrý a že je „velice pravděpodobné, že pro ní bude vězení velice obtížné“.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1