Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Placené pauzy na sex? Kreativní nápad ve Švédsku nakonec narazil

Placené pauzy na sex? Kreativní nápad ve Švédsku nakonec narazil

Ještě před třemi měsíci si zaměstnanci malého švédského města Övertorneå mnuli ruce. Radním totiž ležel na stole návrh, podle kterého měli mít pracující každý týden nárok na jednu hodinu placeného volna, během něhož by si odskočili domů provádět sexuální hrátky s partnerem. Tamní zaměstnanci i autor návrhu, který tak chtěl zvýšit populaci zapadlé obce, ale mají smůlu – radní kreativní plán na zvýšení počtu obyvatel smetli ze stolu.

Per-Erik Muskos, který svůj nápad radním předložil na stůl začátkem roku, si od zavedení placené sexuální přestávky pro pracovníky města sliboval, že tak zlepší vztahy mezi lidmi.

„Lidé mají na práci tolik dalších věcí. Když jste doma, trávíte čas na sociálních sítích, musíte vzít děti na fotbal nebo na hokej. Nemáte čas starat se jeden o druhého a trávit čas dohromady bez dětí,“ vysvětluje Muskos.

Druhý jeho důvod pro sexuální volno byl o poznání pragmatičtější – posílit klesající populaci obce. Ve městě Övertorneå totiž dnes žije asi jen 4500 obyvatel a jejich průměrný věk se neustále snižuje.

„Mnoho mladých lidí opouští město ve stejný den, kdy dodělají školu,“ tvrdí Muskos, který ostatní radní nepřesvědčil. Mnozí z nich totiž proti návrhu namítali, že sexuální život partnerů je jejich intimní věc, do které by se město nemělo míchat.

„Není na radě, aby do toho zasahovala,“ potvrzuje mínění většiny radních starosta Tomas Vedestig. Jejich rozhodnutí tak rozhodně zklamalo 550 zaměstnanců města, na které by se novela vztahovala. Přesto nemusí být smutní, uchlácholit je může představa, že na rozdíl od drtivé většiny zaměstnanců po celém světě mají každý týden nárok na placenou hodinovou přestávku určenou pro sportovní aktivity.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1