Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po hnutí MeToo přichází NoBra: Ženy po celém světě hromadně sundávají podprsenky, symbol útlaku

Po hnutí MeToo přichází NoBra: Ženy po celém světě hromadně sundávají podprsenky, symbol útlaku

Stále více žen odmítá a odkládá to, co považuje za symbol útlaku: podprsenku. Hnutí #NoBra se pro mnohé stalo ztělesněním každodenního feminismu v praxi. Na facebooku, instagramu se to jen hemží podobnými stránkami. Vzniklo i hnutí #NoBraChallenge, aby motivovalo ty, které se ještě rozhodujícího kroku neodvážily, upozornil web frankofonního belgického rozhlasu a televize RTBF.

Na internetu se také objevují blogy, jejichž autorky sdílejí zkušenosti z „roku bez podprsenky“ či z „pomalé podprsenky“, což je zpravidla nevyztužené či bezešvé spodní prádlo, pomáhající hladkému zvládnutí cesty mezi podprsenkou a jejím odložením.

Na všech těchto fórech se vyměňují rady, jak čelit obtěžování těch, kteří ženu bez podprsenky považují za koketu. Hnutí volá na internetu, v práci i na ulici po osvobození prsou od kousku prádla, který považuje za zbytečný a nepohodlný.

Škodí podprsenka zdraví? Kvůli ní má značný počet žen sklon se hrbit. Toto chybné držení těla by podle některých lékařů mohlo vést k dýchacím či trávícím potížím, jako je pálení žáhy.

Profesor Jean-Denis Rouillon z fakultní nemocnice v Besançonu po patnáctiletém výzkumu dospěl k poznatku, že ženy, které nenosí podprsenku, mají postupem věku pevnější prsa i lepší držení těla. Vyrazit ven bez ní by tedy mělo mít samé plusy: ušetříte peníze a ještě si ochráníte zdraví.

Nenošení podprsenky mohou ale někteří lidé vnímat jako nedostatek profesionality v práci. Tento pohled je jasný i na ulici a ve volném čase. Některé ženy se svěřily, že jim bylo jejich oblékání vytýkáno.

V Argentině střední škola potrestala dívku za to, že nenosila podprsenku, což rozpoutalo bouři hněvu. Koncem dubna škola v Buenos Aires poslala domů studentku jménem Bianca s důtkou, kterou museli podepsat její rodiče. O dva dny později se na protest před ministerstvem školství odehrálo velké odhazování tohoto kousku prádla. V jihoamerické zemi uběhly tři roky od chvíle, kdy feministky daly o sobě vědět. Čím dál mladší dívky požadují svá práva. Boj, který začal kritikou ženského údělu, se rozšířil o povolení potratů, zavedení sexuální výchovy ve školách a potírání pouličního obtěžování.

Pro hodně žen přepnutí do módu „bez podprsenky“ představuje další způsob, jak si uvědomit, nakolik jsou ženy nuceny podřizovat se zvláštním požadavkům ohledně svého vzhledu, ať v zaměstnání, ve škole či na veřejných místech.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1