Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po smrti zmrazit. Soud vyhověl dívce trpící rakovinou

Po smrti zmrazit. Soud vyhověl dívce trpící rakovinou

Britský soud vyhověl čtrnáctileté dívce trpící rakovinou, aby byla po smrti zmrazena pro možné budoucí vyléčení. Proti uchování těla byl zpočátku její otec, během soudu ale svůj postoj změnil a dceru podpořil. Dívka zemřela v říjnu, kdy již věděla, že se za ni soud postavil. Verdikt byl ale zveřejněn až nyní kvůli citlivosti případu.

Dívka si byla vědoma konečné fáze své nemoci, naději ale vložila do kryoniky, což je způsob uchování těla zmrazením pro možné oživení v budoucnosti. Zatímco matka s přáním dcery od počátku souhlasila, otec byl zprvu proti. Rodiče spolu nežijí, rozvedli se v roce 2008. Otec od té doby nebyl s dcerou v kontaktu, snažil se o něj až od loňského roku, kdy se o nemoci dítěte dozvěděl, napsal dnes list The Guardian.

"Je mi jen 14 let a vím, že umírám. Posmrtné zmrazení mi ale dává šanci, že budu vyléčena a probuzena, i když to může být za stovky let. ," napsala dívka soudci. Ten ji před její smrtí v nemocnici navštívil, protože se kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemohla slyšení zúčastnit.

Soudce konstatoval, že na něj udělala dojem statečnost, se kterou dívka čelila nevyhnutelnému osudu. O verdiktu řekl, že není posudkem správnosti či špatnosti kryoniky, nýbrž řeší spor mezi rodiči.

"Nechci být pohřbena do země. Chci žít déle."

Otec posmrtné zmrazení dcery dlouho odmítal. Pochyboval o úspěšnosti takové procedury a tvrdil, že dívka po možném uzdravení třeba za 200 let již nebude mít na světě rodinu, což ji může dostat do zoufalé situace. Nakonec ale prohlásil, že přání dcery bude respektovat.

Dívčino tělo bylo převezeno do Spojených států, kde se o jeho uchování postarala soukromá společnost. The Guardian uvedl, že zmrazení stálo v přepočtu zhruba 1,2 milionu korun.

Posmrtné zmrazení lidí je v současné době nevratný proces, to znamená, že zmrazený člověk nemůže být oživen. Zastánci této metody, která se již nyní úspěšně používá například ke skladování spermií, však tvrdí, že v budoucnu může být díky pokročilé medicíně možné těla resuscitovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1