Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet hmyzu dramaticky klesá. „Jsme na cestě k ekologickému Armagedonu,“ varují vědci

Počet hmyzu dramaticky klesá. „Jsme na cestě k ekologickému Armagedonu,“ varují vědci

Při vzpomínce na letní měsíce, kdy máme pocit, že jsou vosy a komáři všude, se nová studie zveřejněná v magazínu Plos One zdá téměř neuvěřitelná. Vědci totiž zjistili, že za posledních 25 let klesl počet létajícího hmyzu o tři čtvrtiny. To, co se na první pohled může zdát jako dobrá zpráva, však má nedozírné následky pro celou zeměkouli. Co za zmizením hmyzu stojí?

Ať už v podobě opylovačů či kořisti je hmyz nedílnou součástí života na Zemi, podle nové zprávy německých vědců však počet zástupců hmyzí říše strmě klesá.

„Hmyz tvoří asi tři čtvrtiny veškerého života na Zemi, došlo ale ke strašlivému poklesu,“ říká podle britského deníku The Guardian Dave Goulson z University of Sussex, který se na výzkumu podílel. „Zdá se, že z obrovských ploch půdy děláme nehostinná místa pro většinu forem života a v současné době jsme na cestě k ekologickému armagedonu. Pokud ztratíme hmyz, všechno se pak zhroutí,“ vykresluje černý scénář britský odborník.

Přesný důvod mizení zástupců z říše hmyzu známý není, vědci ho však s největší pravděpodobností připisují používání pesticidů a částečně také změně klimatu.   

Výzkum, který byl publikován v časopise Plos One, je založený na práci desítek německých amatérských entomologů. Ti od roku 1989 nasbírali víc než 1500 vzorků létajícího hmyzu v celkem 63 přírodních rezervací. Výsledek studie vědce šokoval.

„Skutečnost, že se počet létajícího hmyzu v takovémto rozsahu a v takto velké oblasti snižuje, je alarmující zjištění,“ říká vedoucí autor studie Hans de Kroon z nizozemské Radbound University.

Výsledky jsou o to znepokojivější, že výzkum probíhal právě v přírodních rezervacích, které jsou chráněné – navzdory tomu se dramatický pokles odehrává právě tady. Podle nizozemského odborníka je tak jedinou cestou omezit používání pesticidů a bránit likvidování luk, které jsou plné květin a na kterých je hmyz závislý.  

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1