Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet hmyzu dramaticky klesá. „Jsme na cestě k ekologickému Armagedonu,“ varují vědci

Počet hmyzu dramaticky klesá. „Jsme na cestě k ekologickému Armagedonu,“ varují vědci

Při vzpomínce na letní měsíce, kdy máme pocit, že jsou vosy a komáři všude, se nová studie zveřejněná v magazínu Plos One zdá téměř neuvěřitelná. Vědci totiž zjistili, že za posledních 25 let klesl počet létajícího hmyzu o tři čtvrtiny. To, co se na první pohled může zdát jako dobrá zpráva, však má nedozírné následky pro celou zeměkouli. Co za zmizením hmyzu stojí?

Ať už v podobě opylovačů či kořisti je hmyz nedílnou součástí života na Zemi, podle nové zprávy německých vědců však počet zástupců hmyzí říše strmě klesá.

„Hmyz tvoří asi tři čtvrtiny veškerého života na Zemi, došlo ale ke strašlivému poklesu,“ říká podle britského deníku The Guardian Dave Goulson z University of Sussex, který se na výzkumu podílel. „Zdá se, že z obrovských ploch půdy děláme nehostinná místa pro většinu forem života a v současné době jsme na cestě k ekologickému armagedonu. Pokud ztratíme hmyz, všechno se pak zhroutí,“ vykresluje černý scénář britský odborník.

Přesný důvod mizení zástupců z říše hmyzu známý není, vědci ho však s největší pravděpodobností připisují používání pesticidů a částečně také změně klimatu.   

Výzkum, který byl publikován v časopise Plos One, je založený na práci desítek německých amatérských entomologů. Ti od roku 1989 nasbírali víc než 1500 vzorků létajícího hmyzu v celkem 63 přírodních rezervací. Výsledek studie vědce šokoval.

„Skutečnost, že se počet létajícího hmyzu v takovémto rozsahu a v takto velké oblasti snižuje, je alarmující zjištění,“ říká vedoucí autor studie Hans de Kroon z nizozemské Radbound University.

Výsledky jsou o to znepokojivější, že výzkum probíhal právě v přírodních rezervacích, které jsou chráněné – navzdory tomu se dramatický pokles odehrává právě tady. Podle nizozemského odborníka je tak jedinou cestou omezit používání pesticidů a bránit likvidování luk, které jsou plné květin a na kterých je hmyz závislý.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1