Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pohled do budoucnosti iPhonů: 7 tajných věcí o elitní akademii Applu

Pohled do budoucnosti iPhonů: 7 tajných věcí o elitní akademii Applu

Je to tým, který možná právě teď vymýšlí váš iPhone budoucnosti. Skupina studentů na elitní akademii společnosti Apple v italské Neapoli. Jak se na prestižní kurzy dostat? A co přesně se tam studenti učí?

1. Cesta na elitní akademii

Proto, abyste se mohli zapsat do Apple akademie se rozhodně nemusíte topit v penězích. Italská Neapol je sice třetí největší město země se spoustou dechberoucích historických památek, náklady na živobytí jsou ale ve městě velmi nízké – ne nadarmo se jí přezdívá „město levných nájmů, levné pizzy a levné kávy“. Apple navíc poskytuje stipendia studentům, kteří by si školné jinak nemohli dovolit.

2. Přijímací testy

Abyste absolvovali vstupní testy, nemusíte být bezchybný programátor. Apple sice hledá technické typy, primárně však jde o nadšení, učenlivost a schopnost kritického myšlení. Zkoušky tak sice obsahují základy kódování, nicméně narazíte tam i na otázky z logiky, pochopení textu či kritického myšlení. 

3. Inovotorská výuka

Studenti se ve škole neučí tupé memorování informací – tak, jako na mnoha českých školách – učí se, jak podstatné informace hledat a nalézt. To je přístup, který Apple zvolil pro nadšené developery, žíznivé po programování, kódování a uplatnění svých myšlenek v reálném prostředí. Přednášející se snaží, aby jejich posluchači nalezli vlastní odpovědi na problémy; výuka tak neprobíhá způsobem, že by studenti dostali seznam kroků, po jejichž absolvování vznikne aplikace, ale učí se reagovat flexibilně na aktuální výzvy.

4. Motivační prostředí

Učebny nejsou žádné rigidní stísněné prostory ale moderní open-space místnosti, které nahrávají vzájemné komunikaci, setkávání a výměně názorů a informací. Malé skupiny studentů sedí okolo stolů vybavených speciálním zvukovým systémem, který učitelům umožňuje věnovat se každému stolu samostatně.

5. Akademie není omezená jen na značku Apple – telefony iPhone, operační systrém OS X a programovací jazyk swift. Principy, které se studenti na akademii naučí jsou jednoduše uplatnitelné i na jiných platformách. Pochopí principy, které jim budou stejně tak užitečné, pokud se rozhodnou programovat například v rámci platformy Android. A kromě toho absolvují univerzální kurzy jako je marketing, design či základy komunikace.

720p 480p 360p 240p
iPhone 8

6. Složení studentů

Skupina studentů akademie je vskutku mezinárodní. První ročník je složený z mnoha národností, nechybí studenti například z Mexika či Madagaskaru. Genderově však posluchači vyvážení zatím nejsou – ve třídě je jen 15 procent dívek, převažují rovněž běloši. První ročník devítiměsíčního kurzu začal v loňském roce a měl sto posluchačů, letos by mělo být přijatých čtyřikrát více lidí.

7. Náskok před konkurencí

Apple doufá, že projekty jako je právě Akademie mu umožní zůstat o krok před konkurencí. Chce mít ty nejlepší programátory, kteří budou vyvíjet ty nejlepší aplikace. Když iPhone začínal, bylo si možné z jeho obchodu stáhnout pouhých pět stovek nativních aplikací. Nyní je v Apple obchodě přes dva miliony aplikací, které pomohly vytvořit 1.2 milionu pracovních míst. 

Přihlašovat na akademii se můžete zde

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1