Polovina mladých nezná osmičková výročí. Vede je to do náruče extremistů, varují odborníci

Aneta Černá

O založení Československa lidé většinou vědí, co se stalo v roce 1938, ale tuší jen polovina z nich. Organizace Post Bellum zveřejnila výsledky výzkumu, který zjišťoval, zda Češi znají takzvaná osmičková výročí. Z výsledků vyplývá, že zvlášť u mladších lidí je znalost dějin výrazně slabší. Pozitivně ale hodnotí přínos jak Tomáše Garrigua Masaryka, tak Václava Havla.

Dle výzkumu společnosti NMS Market Research pro Post Bellum mají Češi ze zlomových osmičkových výročí nejsilnější povědomí o založení Československa v roce 1918. Co se ten rok stalo, dokázalo určit 79 % oslovených z tisícihlavého vzorku. O událostech srpna 1968 ví přibližně stejný počet lidí, celkem 76 %. Komunistický převrat v roce 1948 si vybavilo 65 % respondentů a nejnižší povědomí mají lidé o událostech roku 1938. 54 % z nich určilo, že ten rok byla podepsána Mnichovská dohoda, po které pohraniční oblasti Československa připadly Hitlerovi. Oslovení často chybně uváděli, že v tomto roce začala válka, nebo vznikl protektorát.

Čím jsou mladší, tím méně vědí. Škola nutí studenty memorovat letopočty bez kontextu

„Obecně na průzkumy moc nevěřím. Nicméně se domnívám, že i přes úžasnou práci některých publicistů a autorů, jako je třeba Radan Lášek a Vladimír Bružeňák, je pořád rok 1938 nejméně připomínaným výročím. Možná je to proto, že na roce 1938 leží stín prohry, což na roce 1968 ovšem také, a že si málo připomínáme všechny ty hrdinné obránce Československa a fakt, že jsme byli první stát, který byl de facto napaden nacistickým Německem. Prostě ve veřejném prostoru chybí ta hrdinská linka, zůstala jen pachuť,“ uvádí pro INFO.CZ badatel Jiří Padevět.

Co se týče povědomí o komunistickém puči, situace se ale pravděpodobně zlepšuje. „Podle mě výsledky zhruba odpovídají tomu, jaká pozornost je těmto tématům věnovaná ve školách a v médiích. Řekl bych, že povědomí o roce 1948 je dle výzkumu poměrně vysoké, možná i díky letos už proběhlé vlně připomínek této události. I po roce 1989 se kladl důraz především na rok 1918, 1938 a 1968. Rok 1948 se připomíná podle mě výrazněji až v posledních deseti letech,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik Petr Blažek.  

Jako nejčastější zdroj znalostí lidé uváděli školu. Právě to je ale dle některých hlavním důvodem nižšího povědomí o českých moderních dějinách. „Dějepis na školách je dětem stále předkládán jako odosobněný soupis letopočtů, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ uvádí ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Za pravdu mu dává i výzkum, ze kterého plyne, že mladší lidé mají o historii výrazně menší povědomí než jejich rodiče a prarodiče.

Právě události roku 1938 dovedlo správně identifikovat 73 % oslovených mezi 55 až 64 lety, ale jen 42 % lidí mezi 18 až 24 lety. „Čím jsou lidé mladší, tím jsou jejich znalosti menší, někdy až zarážejícím způsobem,“ potvrzuje Kamil Kunc z NMS Market Research. Založení Československa správně identifikovalo 72 % mladých, komunistický puč 51 % z nich a srpnovou okupaci 54 % oslovených do 24 let. „Myslím, že v současnosti povědomí o historii není dostatečné a je to podle mě i vina rodičů, protože podle mě by neměla vzdělávat jen škola. Mám také dojem, že ze strany establishmentu tady není zájem o to, aby obyvatelé dobře znali své dějiny,“ doplňuje pro INFO.CZ archivář Vojtěch Šustek.

Nedostatečné znalosti zapříčiňují příklon k extremismu. Doma se o komunismu občas stydí mluvit

Že výuka moderních dějin je nedostatečná, si dle dat myslí šest lidí z deseti. Pro některé ale dějiny nejsou tak důležité, aby jim věnovali větší pozornost. „Lidé často argumentují, že historie je překonaná a nezasahuje do jejich života. Neznalostí se ale vystavují ideologické manipulaci, což se projevuje i větším příklonem k extremistickým ideologiím,“ varuje Kroupa.

sinfin.digital