Polovina mladých nezná osmičková výročí. Vede je to do náruče extremistů, varují odborníci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polovina mladých nezná osmičková výročí. Vede je to do náruče extremistů, varují odborníci

Polovina mladých nezná osmičková výročí. Vede je to do náruče extremistů, varují odborníci

O založení Československa lidé většinou vědí, co se stalo v roce 1938, ale tuší jen polovina z nich. Organizace Post Bellum zveřejnila výsledky výzkumu, který zjišťoval, zda Češi znají takzvaná osmičková výročí. Z výsledků vyplývá, že zvlášť u mladších lidí je znalost dějin výrazně slabší. Pozitivně ale hodnotí přínos jak Tomáše Garrigua Masaryka, tak Václava Havla.

Dle výzkumu společnosti NMS Market Research pro Post Bellum mají Češi ze zlomových osmičkových výročí nejsilnější povědomí o založení Československa v roce 1918. Co se ten rok stalo, dokázalo určit 79 % oslovených z tisícihlavého vzorku. O událostech srpna 1968 ví přibližně stejný počet lidí, celkem 76 %. Komunistický převrat v roce 1948 si vybavilo 65 % respondentů a nejnižší povědomí mají lidé o událostech roku 1938. 54 % z nich určilo, že ten rok byla podepsána Mnichovská dohoda, po které pohraniční oblasti Československa připadly Hitlerovi. Oslovení často chybně uváděli, že v tomto roce začala válka, nebo vznikl protektorát.

Čím jsou mladší, tím méně vědí. Škola nutí studenty memorovat letopočty bez kontextu

„Obecně na průzkumy moc nevěřím. Nicméně se domnívám, že i přes úžasnou práci některých publicistů a autorů, jako je třeba Radan Lášek a Vladimír Bružeňák, je pořád rok 1938 nejméně připomínaným výročím. Možná je to proto, že na roce 1938 leží stín prohry, což na roce 1968 ovšem také, a že si málo připomínáme všechny ty hrdinné obránce Československa a fakt, že jsme byli první stát, který byl de facto napaden nacistickým Německem. Prostě ve veřejném prostoru chybí ta hrdinská linka, zůstala jen pachuť,“ uvádí pro INFO.CZ badatel Jiří Padevět.

Co se týče povědomí o komunistickém puči, situace se ale pravděpodobně zlepšuje. „Podle mě výsledky zhruba odpovídají tomu, jaká pozornost je těmto tématům věnovaná ve školách a v médiích. Řekl bych, že povědomí o roce 1948 je dle výzkumu poměrně vysoké, možná i díky letos už proběhlé vlně připomínek této události. I po roce 1989 se kladl důraz především na rok 1918, 1938 a 1968. Rok 1948 se připomíná podle mě výrazněji až v posledních deseti letech,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik Petr Blažek.  

Jako nejčastější zdroj znalostí lidé uváděli školu. Právě to je ale dle některých hlavním důvodem nižšího povědomí o českých moderních dějinách. „Dějepis na školách je dětem stále předkládán jako odosobněný soupis letopočtů, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ uvádí ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Za pravdu mu dává i výzkum, ze kterého plyne, že mladší lidé mají o historii výrazně menší povědomí než jejich rodiče a prarodiče.

Právě události roku 1938 dovedlo správně identifikovat 73 % oslovených mezi 55 až 64 lety, ale jen 42 % lidí mezi 18 až 24 lety. „Čím jsou lidé mladší, tím jsou jejich znalosti menší, někdy až zarážejícím způsobem,“ potvrzuje Kamil Kunc z NMS Market Research. Založení Československa správně identifikovalo 72 % mladých, komunistický puč 51 % z nich a srpnovou okupaci 54 % oslovených do 24 let. „Myslím, že v současnosti povědomí o historii není dostatečné a je to podle mě i vina rodičů, protože podle mě by neměla vzdělávat jen škola. Mám také dojem, že ze strany establishmentu tady není zájem o to, aby obyvatelé dobře znali své dějiny,“ doplňuje pro INFO.CZ archivář Vojtěch Šustek.

Nedostatečné znalosti zapříčiňují příklon k extremismu. Doma se o komunismu občas stydí mluvit

Že výuka moderních dějin je nedostatečná, si dle dat myslí šest lidí z deseti. Pro některé ale dějiny nejsou tak důležité, aby jim věnovali větší pozornost. „Lidé často argumentují, že historie je překonaná a nezasahuje do jejich života. Neznalostí se ale vystavují ideologické manipulaci, což se projevuje i větším příklonem k extremistickým ideologiím,“ varuje Kroupa.

Kromě školního vyučování získávají lidé povědomí o dějinných událostech také od rodiny a známých. Nejvíce se to projevuje u výročí srpna 1968, o kterém se s rodiči bavilo 56 % respondentů výzkumu. Někde se ale možná diskusi s potomky o těchto událostech vyhýbají záměrně. „Podle mne by se mělo výuce našich dějin ve školách věnovat podstatně více času, nicméně i vklad rodičů a vůbec okolí dítěte je také nesmírně důležitý. Tam by měly fungovat příběhy z blízkého okolí, ale chápu, že v některých rodinách je trochu problém vyprávět dětem, že jsme se na tom hnusu podíleli,“ vysvětluje Padevět.

Oblíbený je Masaryk i Palach, zapomenutý Rašín a Švehla
Kromě znalosti osmičkových výročí se výzkum zabýval také oblíbeností postav moderních českých dějin. Podle respondentů je nejkladněji hodnocenou osobností první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Druhým nejlépe hodnoceným je Jan Palach, třetím Jan Masaryk. Na čtvrté příčce oblíbenosti se pak umístil Václav Havel. Některé významné představitele moderní historie ale lidé téměř neznají. „Nejzapomenutějšími postavami našich dějin jsou takzvaní Muži 28. října. Přínos k založení Československa se stále přičítá pouze T. G. Masarykovi,“ potvrzuje Kroupa.

Zájem o historii by měly dle odborníků v Češích také povzbuzovat veřejné instituce a politici. Za okolními sousedy ale pravděpodobně stále zaostáváme. „Podle mě tady chybí kvalitní muzeální expozice, které by se zabývaly moderní dobou. Ve větších městech v Polsku například existují domy, které se nazývají Setkání s historií a jsou věnované regionálním dějinám. Velký dluh vidím také u samospráv. Máme před komunálními volbami a žádný kandidát v Praze zatím neklade důraz na historickou politiku. Přitom v hlavním městě výrazně chybí památník zločinům nacismu a komunismu,“ dodává Blažek.

Na „Stalinovi“ vzniká videomappingová expozice. Lidé už na ni přispěli několik milionů

Právě podobné muzeum by ale v dohledné době už mohlo vzniknout. Post Bellum totiž chystá na podzim otevřít výstavu ke stému výročí republiky. Expozice o 20. století, která bude založena na projekcích a videomappingu, by měla vzniknout v podzemních prostorách pod bývalým pomníkem Stalina na pražské Letné od 1. října 2018. Trvat bude asi do konce roku, ale je možné, že podle zájmu bude prodloužena. Post Bellum by také podobný typ výstavy ve formě stálé expozice chtělo vytvořit v centru Prahy.

„Prostory pod bývalým pomníkem Stalina mají velmi jedinečnou atmosféru s úžasnou akustikou, je to prostor, který nejde srovnat s čímkoliv jiným v Praze. Věříme, že výstava lidmi otřese a uvědomí si, jak cenná je naše svoboda,“ uvádí Kroupa. Finance na zajištění výstavy získává Post Bellum především díky crowdfundingu na webu www.nastalina.cz. K cílové částce chybí dva měsíce před začátkem vybrat necelé dva miliony z celkových deseti.

Příběhy 20. století na INFO.CZ >>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.