Pomáhají cizincům žít v Česku: Bez nich jsou po 11 letech za pásem bez důchodu a s VŠ mají 9 tisíc

Aneta Černá

„Pokud chcete získat práci, musíte mít bankovní účet. Ten vám banka otevře ale pouze v případě, že máte pracovní smlouvu. Je to začarovaný kruh, ze kterého je takřka nemožné vystoupit,“ vysvětluje interkulturní pracovník Alexandru. Jeho úkolem je doprovázet rumunské a moldavské cizince na brněnské úřady a pomáhat jim s vyřizováním potřebné agendy. Jihomoravská metropole spustila na podzim projekt interkulturní práce, který má největším komunitám zahraničních obyvatel v Brně umožnit snazší integraci do zdejší společnosti. Projekt vzbudil kontroverze ještě před svým spuštěním. Dezinformační weby tehdy tvrdily, že magistrát chce oficiálně zavést na úřady arabštinu. Úkol projektu je ale úplně jiný, jak jsem mohla celý den zjišťovat při doprovázení cizinců.

Setkáváme se před úřadem práce. Alexandru sem doprovází moldavského mladíka Vasila, který by si rád našel obživu. „Česky rozumí dobře, ale s mluvením je to horší,“ vysvětluje Alexadru důvod svojí asistence. Komplikace přicházejí hned na začátku schůzky s úřednicí. Ačkoli mladík přišel na domluvené setkání, žena nemá k dispozici jeho složku, která se zřejmě někam ztratila. V tu chvíli interkulturní pracovník (IP) poprvé dokazuje svoji potřebnost. Situaci tlumočí nechápajícímu Vasilovi a společně s úřednicí se domlouvají, že nabídky práce projedou i tak.

Zájemců o český azyl přibylo, Vedou Ukrajinci, následuje Gruzie a Irák

sinfin.digital