Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pomsta je nejen sladká. Podle vědců je díky ní člověk šťastnější

Pomsta je nejen sladká. Podle vědců je díky ní člověk šťastnější
 

Pomsta - to je tak trochu jako spořádat na posezení celý dort nebo karton zmrzliny, anebo poslat textovou zprávu své bývalé či bývalému ještě před kuropěním. Ano, tehdy to vypadá jako dobrý nápad, ale brzy člověku dojde, že to byla velká chyba. Problém je, že je těžké si uvědomit dlouhodobé následky, když v tu chvíli vám to poskytne úžasnou útěchu. Zvlášť když, jak dokazuje nedávná studie v odborném časopise Journal of Personality and Social Psychology, pomsta vůči lidem, co vám uškodili, vás opravdu dělá podstatně šťastnějšími, napsal zpravodajský server New York Magazine.

V první části studie autoři požádali skupinu dobrovolníků, aby napsali osobní esej. Eseje si pak navzájem vyměnili s tím, že jim na ně druhý napíše upřímnou hodnotící reakci. V některých případech ovšem namísto skutečné zpětné vazby dostali předem napsané hanlivé hodnocení tepající jejich psaní i je samotné.

Vědci pak všem rozdali vúdú panenky s vysvětlením, že si mají představit, že panenka představuje osobu, která je v domnělém hodnocení tolik urazila. A ukázalo se, že zapíchnutí několika špendlíků do hadrové postavičky dokázalo značně zlepšit náladu účastníků.

Ovšem vědci si kladli otázku, zda je tímto pokusem jasně prokázáno spojení mezi pomstou a záměrem pomstít se. Ano, účastníci využili příležitost, aby se (svým způsobem) pomstili nepřátelům. Ale byli by ochotní sami podobnou příležitost vyhledat, aby se cítili lépe?

S cílem najít odpověď na tuto otázku si autoři studie našli jinou skupinu dobrovolníků, kterým dali pilulku, jež údajně zostří jejich poznávací schopnosti. Ve skutečnosti se ovšem jednalo jen o placebo. Několika účastníkům zároveň vědci namluvili, že pilulka má i schopnost stabilizovat jejich náladu, a že se tudíž budou psychicky cítit stejně, dokud její efekt nevyprchá.

Po spolknutí pilulky hráli hráči týmovou počítačovou hru, která ale byla naprogramována tak, aby někteří měli dojem, že je jejich spoluhráči ignorují.

Po skončení hry vědci nabídli dobrovolníkům možnost "potrestat" týmové kolegy vysláním nepříjemně hlasitého zvuku do sluchátek. Většina těch, co se cítili ukřivdění, se pro tento krok rozhodla - s výmluvnou výjimkou.

Ti hráči, kteří věřili, že jim pilulka stabilizovala náladu - a že se tedy nebudou cítit lépe, pokud spoluhráče "ztrestají" - tuto možnost nevyužili. Jinými slovy si účastníci nejen užili pomstu za domnělou křivdu. Vyhledávali ji jako způsob, jak se cítit lépe.

Není to příliš lichotivé zjištění stavu naší kolektivní psychiky, ale zároveň jde o jednu z věcí, které je dobré vědět, dodává New York Magazine. Pokud si této skutečnosti budeme vědomi, možná se nám podaří vztek a touhu po pomstě přesměrovat do něčeho produktivnějšího. A pokud všechno selže - při troše starého, dobrého klení se člověku taky uleví a nemusí se mstít.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744