Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Poškození mozku nehrozí jen těžkým alkoholikům, potkat může i ty, kdo pijí s mírou, ukázala studie

Poškození mozku nehrozí jen těžkým alkoholikům, potkat může i ty, kdo pijí s mírou, ukázala studie

Lékaři dlouhodobě varují před nadměrným pitím alkoholických nápojů, podle nejnovější studie však dokonce i přiměřená konzumace alkoholu může souviset s poškozením mozku a poklesem duševních schopností. 

Muži a ženy, kteří po desetiletí vypijí 14 až 21 alkoholických nápojů za týden, jsou dvakrát až třikrát častěji náchylnější k výskytu atrofie v hipokampu. Ukazuje to studie, kterou ve středu publikoval lékařský magazín BMJ. Tato část mozku, známá také jako mořský koník, má velký vliv na krátkodobé uchovávání informací a prostorovou orientaci.

Jeden nápoj autoři studie definují jako deset mililitrů čistého alkoholu, což odpovídá asi sklence vína, půllitru pětiprocentního piva nebo panáku tvrdého alkoholu, jako je whisky nebo vodka. A zatímco negativní dopady těžkého pití alkoholu na mozek potvrdily už dřívější studie, nejnovější výzkum je varovným signálem i pro ty, kteří si dopřejí dva až tři alkoholické nápoje za den.

Výsledky vychází ze sledování celkem 550 mužů a žen po dobu 30 let. Dobrovolníci pravidelně informovali o svých návycích v pití alkoholu a lékaři jim zároveň průběžně dělali testy činnosti mozku. „Spotřeba alkoholu – dokonce i na přiměřené úrovni – je spojena s nepříznivými výsledky mozku,“ uvádí studie, která u „přiměřených“ milovníků alkoholu odhalila odchylky v oblasti měření jazykové plynulosti.

Vědci však přiznávají, že počet sledovaných dobrovolníků byl malý a studie byla navíc pouze pozorovací, není z ní proto možné vyvozovat přesné závěry o příčinách a následcích pití alkoholu. Někteří odborníci však výsledky studie považují za klíčové.

Podle vedoucí výzkumu klinické psychologie na Univerzitě v Oxfordu Jennifer Wildové výsledky naznačují „robustní vazbu“ mezi tím, co velká část lidí považuje za příležitostné pití a výskytem degenerace mozku ve stáří. Podobně i Paul Matthews z Imperial College London věří, že „ukazuje důkazy pro skryté poškození mozku“.

Někteří odborníci jsou však vůči výsledkům studie skeptičtí. Carl Heneghan z Univerzity v Oxfordu upozorňuje na kámen úrazu publikované studie, kdy se během 30 let spotřeba alkoholu u dobrovolníků nijak nezměnila. Realita je přitom u většiny lidí jiná. Zatímco v rané dospělosti je totiž spotřeba alkoholu vyšší, s postupujícím věkem se u většiny lidí snižuje.  

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1