Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pozor na hesla v telefonu. Kolemjdoucí se můžou k vašim účtům dostat snadněji, než si myslíte

Pozor na hesla v telefonu. Kolemjdoucí se můžou k vašim účtům dostat snadněji, než si myslíte

Z pouhého natáčení telefonu při mačkání klávesnice se dá poznat, jaké heslo nebo PIN například do mobilního bankovnictví jeho majitel zrovna zadává. Další problém pro bezpečnost citlivých informací představují senzory, kterými jsou dnešní chytré telefony a tablety doslova prošpikovány. K nim patří například GPS, telefon, mikrofon nebo krokoměr. Jednotná ochrana zatím neexistuje. Upozornil na to výzkum Newcastle University.

Nebezpečí číhá všude. Dokonce i při pouhém zadávání hesel či PINů do vlastního mobilního telefonu. Jak se podařilo zjistit vědcům z univerzity v americkém Newcastle, tyto citlivé údaje lze poznat z pouhého natáčení a nahýbání telefonu v rukou jeho majitele. Stačí pouze stát opodál a pozorovat.

Studie ke svému zjištění použila vzorek lidí, kteří měli sledovat zadávání hesel do mobilů a pak hádat znaky, jež pozorovaný použil. Na první pokus se to povedlo 70 % a na pátý pokus už nechyboval nikdo.

Vědci zároveň upozornili na nebezpečí pro citlivé údaje v mobilních telefonech a tabletech, které pro ně představují senzory. Těch je v moderních telefonech hned několik a jejich majitelé o tom ani nemusí vědět.

„Většina chytrých telefonů, tabletů a dalších podobných přístrojů je dnes vybavena celou řadou senzorů, k nimž patří dobře známé GPS, fotoaparát, mikrofon, ale třeba i méně známý gyroskop nebo akcelerometr,“ uvedl hlavní autor studie Maryam Mehrnezhad. První senzor slouží k měření natočení nebo naklonění zařízení pomocí úhlové rychlosti otáčení a druhý měří lineární zrychlení a vibrace zařízení.

„Jelikož mobilní aplikace a webové stránky nepotřebují svolení k tomu, aby se k většině těchto senzorů dostaly, využívají se škodlivé programy, které skrytě ´poslouchají´ v senzorech a zaznamenávají celou škálu citlivých informací, jako je délka telefonního hovoru, fyzické aktivity a dokonce i to, co vyťukáváte na displeji. To jsou PINy a hesla,“ pokračuje vědec.

O nebezpečí, která se pojí se senzory, se ví už dlouho, ale zatím podle Mehrnezhada neexistuje jednotné řešení, jak jim zabránit ve „špehování“ majitelů telefonů.

„Co je také na různých prohlížečích znepokojivé, je to, že pokud si na svém telefonu nebo tabletu otevřete stránku, kde se tyto škodlivé kódy nacházejí, a zároveň si spustíte mobilní bankovnictví, tak mohou vysledovat osobní údaje, které tam zadáváte,“ varuje vědec a dodává, že v bezpečí nejsou majitelé telefonů ani poté, co obě stránky zavřou a svůj telefon zamknou.

Uživatelé telefonů a tabletů o podobném nebezpečí podle Mehrnezhada nemají ani tušení. „Mnoho lidí se spíše bojí fotoaparátu nebo GPS než těchto tichých senzorů“. Společnosti, které vyvíjejí operační systémy včetně prohlížečů, k nimž patří například Google nebo Apple, jsou o problému podle Mehrnezhada informovány. Žádná z nich ale zatím nebyla schopna představit účinnou ochranu, jak udržet osobní údaje včetně hesel v bezpečí.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1