Před 100 lety se narodil Nelson Mandela – ikona boje proti apartheidu a nejslavnější vězeň černé Afriky | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 100 lety se narodil Nelson Mandela – ikona boje proti apartheidu a nejslavnější vězeň černé Afriky

Před 100 lety se narodil Nelson Mandela – ikona boje proti apartheidu a nejslavnější vězeň černé Afriky

Nejslavnější vězeň černé Afriky byl v káznici 27 let, přesto po propuštění nemyslel na pomstu a nabídl mír. Ačkoli proti jednomu z nejrepresivnějších režimů světa, jihoafrickému apartheidu, bojoval i násilnými metodami, dokázal se násilí vzdát. Nelson Mandela. Symbol boje za rovnoprávnost ras, první černošský prezident Jihoafrické republiky (1994-1999) a nositel Nobelovy ceny za mír (1993) se narodil před 100 lety, 18. července 1918. Zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let.

Mandela, který se již za svého života stal legendou, odstranil v čele jihoafrických černochů v 90. letech spolu s tehdejším prezidentem Frederikem de Klerkem tamní rasistický režim. Oba za to dostali Nobelovu cenu za mír. Prezidentem JAR se stal po prvních vícerasových volbách v dubnu 1994, kdy se velkou měrou zasloužil o přechod k demokracii a usmíření ve společnosti. Emotivní Mandela, jehož největší radostí je naslouchat Händelově nebo Čajkovského hudbě a pozorovat přitom západ slunce, předal v červnu 1999 jako jeden z mála státníků černého kontinentu dobrovolně moc svému nástupci, Thabu Mbekimu.

Po odchodu z prezidentské funkce se Mandela, který se podle vlastních slov často inspiroval filozofií nenásilí Mahátmy Gándhího, věnoval nadační činnosti, často se ale též angažoval v různých konfliktech: představil mírový plán pro Blízký východ, jako prostředník působil v mírovém procesu v Burundi či kritizoval americký vpád do Iráku.

Jako hlava JAR věnoval Mandela mnoho energie zejména snahám o sjednocení a odpuštění, ale i o zlepšení životních podmínek obyvatel. Stál u zrodu demokratické ústavy a zasadil se o nastartování hospodářské reformy. Snažil se také urovnávat vnitroafrické spory (Kongo, Angola), ale některé aktivity se nesetkaly s jasným souhlasem: trnem v oku Západu byly zejména jeho vztahy s Kubou, Sýrií, Íránem či Libyí, kde ovšem Mandela dosáhl výrazného úspěchu v případu Lockerbie. Někdy byl též kritizován za malou efektivitu své vlády v boji proti AIDS v JAR, což po odchodu z funkce přiznal a začal se v tom více angažovat.

Mandela, kterého bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová nazvala „jedním z největších gigantů století“, byl v únoru 1992 ještě jako šéf ANC na soukromé návštěvě Československa. Sešel se tehdy s premiérem Mariánem Čalfou a prezidentem Václavem Havlem.

V celém Mandelově životě i vývoji „jeho“ Afrického národního kongresu (ANC) se promítlo bipolární rozdělení světa a následný pád komunistických režimů. Kongres byl dlouhá léta podporován Sovětským svazem a nevyhnul se metodám teroru a sabotáží (zajímavostí je, že Kongres USA jej až v červnu 2008 vyřadil ze seznamu teroristů). V roce 1968 ANC kupříkladu přivítal agresi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Samotný Mandela byl apartheidním režimem nazýván teroristou. Po převzetí moci v roce 1994 však ANC socialistickou cestu opustil.

Nelson Rolihlahla (v jazyce Tembu „ten, který vyvolává rozbroje“) Mandela se narodil 18. července 1918 ve vesnici Mvezo v Transkei (dnešní Východní Kapsko) jako nejstarší syn náčelníka kmene Tembu, náležejícího ke Xhosům. Základní a střední vzdělání získal na misijních školách, v letech 1938-1940 studoval umělecký směr na černošské univerzitě ve Fort Hare, ze které ho pro organizování studentské stávky vyloučili.

Po odchodu do Johannesburgu si vydělával jako policista a dozorce v jednom z transvaalských zlatých dolů. Studium práv dokončil dálkově v roce 1942 na Witwatersrandské univerzitě a členem ANC se stal v roce 1944. V roce 1952 si v Johannesburgu společně s Oliverem Tambem otevřel první černošskou advokátní kancelář v JAR. O devět let později mu však úřady odňaly právo provozovat advokacii vzhledem k jeho politickým aktivitám.

Po masakru v Sharpevillu v březnu 1960 byl vyhlášen v zemi výjimečný stav a zakázána činnost ANC. Mandela několikrát vybídl premiéra Hendrika Verwoerda k vytvoření vlády národní dohody, která by vypracovala demokratickou ústavu, nedostal však odpověď. O rok později se stal jedním z šéfů ANC a podílel se na založení vojenské odnože ANC pod názvem Umkhonto we Sizwe (Kopí národa), jež ukončila období nenásilného boje ANC. Podstoupil vojenský výcvik v Alžírsku.

V srpnu 1962 byl spolu s dalšími vůdci ANC zatčen a odsouzen k pěti letům vězení, v dalším procesu Rivonia byl 12. června 1964 odsouzen za údajnou velezradu a sabotáže na doživotí. Vězněn byl na ostrově Robben u Kapského Města a od dubna 1982 v lepší věznici Pollsmoor. Jeho dlouhé věznění (v různých káznicích strávil celkem 27 let, šest měsíců a šest dní) vzbudilo protestní akce v celém světě.

Po nástupu de Klerka do funkce prezidenta v roce 1989 byl Mandela v únoru 1990 - v 72 letech - propuštěn na svobodu a v červenci 1991 stanul v čele ANC. Mandela kongres přeměnil z bojové organizace v silnou politickou stranu a veřejně se zřekl ozbrojeného boje.

První Mandelovo manželství skončilo rozvodem v roce 1957. Podruhé se oženil v roce 1958 s Winnií Madikizelovou, která v době jeho věznění soustavně budovala jeho image bojovníka za práva černého lidu, ale koncem osmé dekády byla iniciátorkou krvavého násilí proti tzv. zrádcům. Od dubna 1992 nežili ve společné domácnosti a manželství bylo v březnu 1996 rozvedeno. V prvním manželství měl Mandela čtyři děti, z druhého má dvě dcery. Potřetí se oženil v den svých 80. narozenin v roce 1998 s vdovou po mosambickém prezidentovi Graçou Machelovou.

Mandela, který obdržel více než 100 různých ocenění (v Československu například v roce 1988 Řád přátelství), se stal inspirací mnoha umělcům. Valné shromáždění OSN vyhlásilo v listopadu 2009 18. červenec (den jeho narození) Mezinárodním dnem Nelsona Mandely.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.