Před 200 lety se narodil Karel Marx. Filozof, jehož myšlenky položily základy komunistických diktatur | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Před 200 lety se narodil Karel Marx. Filozof, jehož myšlenky položily základy komunistických diktatur

Před 200 lety se narodil Karel Marx. Filozof, jehož myšlenky položily základy komunistických diktatur

Svým rozsáhlým učením hluboce zasáhl do dějin lidské společnosti a po něm pojmenovaný myšlenkový směr zásadně ovlivnil filozofii, sociologii a ekonomii. Německý filozof a publicista Karel Marx, od jehož narození uplyne 5. května 200 let, byl podle historiků skvělý novinář a uznání se dočkaly i jeho analýzy industriální společnosti, britské koloniální politiky nebo občanské války v USA, jeho myšlenky a dílo ale položily duchovní základy komunistických diktatur po celém světě.

Karl Heinrich Marx se narodil 5. května 1818 v porýnském městečku Trevír, kde jeho děd a strýc působili jako rabíni. Na přání svého otce-advokáta, přeběhlíka od judaismu k luteránství, šel studovat práva do Bonnu. Odtud ale brzy začaly chodit zprávy, že usedne-li Karel občas nad knihu, je filozofická, ale jinak s kumpány pije nebo píše básně. Utkal se prý i v souboji a strávil noc ve školním vězení za opilství a výtržnost. Po roce tak přešel Karel na univerzitu do Berlína, kde vystudoval filozofii a historii. Stále více však byl fascinován filozofií a osobností německého filozofa Georga Friedricha Hegela.

Když jako třiadvacetiletý obhajoval v roce 1841 doktorskou disertační práci o Epikurově filozofii na Jenské univerzitě, byl už pět let zasnoubený s aristokratkou Jenny von Westphalenovou, sestrou svého spolužáka z gymnázia. Po doktorátu pracoval krátce jako šéfredaktor Rýnského deníku, který byl na jaře 1843 vládou zrušen. O rok později navázal přátelství s s Bedřichem Engelsem, který byl pro Marxe nejen spolupracovníkem při rozvíjení komunistické ideologie, ale také významným mecenášem. Marx si totiž nikdy nenašel stálejší zaměstnání, které by rodinu vytrhlo z materiální bídy. Pozoruhodné bylo, že Engels dokázal skloubit kritiku kapitalismu s vlastním, poměrně úspěšným podnikáním.

Ještě v Německu se Marx oženil s Jenny von Westphalenovou, než odjeli do Paříže, bašty revolucionářů. I odtud byl pro své radikální názory vypovězen a strávil tři roky v Bruselu, než trvale zakotvil v roce 1849 v Londýně. Měli spolu sedm dětí.

Již v roce 1848 vydal spolu s Engelsem slavný Manifest komunistické strany. „Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy,“ vyzýval Marx s Engelsem ke spojení proletářů všech zemí ve spisku. A právě radikálnost a výzvy ke svržení kapitalismu ozbrojenou revolucí bývají autorům manifestu nejvíce vyčítány. „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů - Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd,“ píše se také v Manifestu.

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

Dalším stěžejním Marxovým dílem je politicko-ekonomický spis Kapitál, v níž autor došel k závěru, že vykořisťovatelské zřízení - kapitalismus - spěje samo ze své podstaty k zániku a bude vystřídáno komunismem, tedy beztřídní společností, v níž neexistuje soukromé vlastnictví. Sám stačil dopsat a roku 1867 vydat pouze první díl, zbylé dva sestavil ze zápisků po jeho smrti Engels. Sporný čtvrtý díl s názvem Teorie nadhodnoty, často nepovažovaný za součást díla, poprvé publikoval Karl Kautsky v letech 1905 až 1910. Hodnota Kapitálu pro dnešní svět spočívá podle odborníků především v jeho detailním popisu tehdejší reality - je dílem, které popisuje ekonomickou realitu poloviny 19. století, hlavně v Británii.

Marx jinak bývá označován za dobrého žurnalistu. Jeho rozbory britské koloniální politiky v Indii a vývoje občanské války v USA jsou podle mnohých pronikavými analýzami. Kromě místních radikálních novin, vesměs brzy zakázaných, psal později krátce také z Londýna pro New York Tribune.

Kritiku si vysloužil i svými antisemitskými pamflety, v nichž Židy považoval za jedny z původců kapitalistického systému. Přitom šlo o jeho vlastní národ, který byl podle něj „jedem kšeftu zasažen zvlášť citelně“. Ke svému původu se Marx jako syn židovského konvertity příliš nehlásil, ale jeho snědá pleť a přezdívka Mouřenín ho provázely celý život.

V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel. Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman, který své nemoci léčil v lázních, mimo jiné v Karlových Varech. Marx zemřel 14. března 1883 v Londýně, kde je také pohřben.

Po vzniku komunistických vlád v některých zemích světa byly Marxovi, který byl v roce 1999 v anketě britské BBC vyhlášen největším myslitelem druhého tisíciletí, budovány pomníky a byly po něm pojmenovány ulice nebo města. Asi nejznámější je obří busta Karla Marxe ve východoněmeckém městě Saská Kamenice, která se v dobách bývalé NDR jmenovala Karl-Marx-Stadt. Kontroverze u řady obyvatel Marxova rodného Trevíru budí 4,4 metru vysoká bronzová socha Marxe slavného čínského umělce Wu Wej-šana darovaná Čínou, jejíž odhalení bude jednou z hlavních událostí oslav výročí Marxova narození.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.