Před 200 lety se narodil Karel Marx. Filozof, jehož myšlenky položily základy komunistických diktatur | info.cz

Články odjinud

Před 200 lety se narodil Karel Marx. Filozof, jehož myšlenky položily základy komunistických diktatur

Svým rozsáhlým učením hluboce zasáhl do dějin lidské společnosti a po něm pojmenovaný myšlenkový směr zásadně ovlivnil filozofii, sociologii a ekonomii. Německý filozof a publicista Karel Marx, od jehož narození uplyne 5. května 200 let, byl podle historiků skvělý novinář a uznání se dočkaly i jeho analýzy industriální společnosti, britské koloniální politiky nebo občanské války v USA, jeho myšlenky a dílo ale položily duchovní základy komunistických diktatur po celém světě.

Karl Heinrich Marx se narodil 5. května 1818 v porýnském městečku Trevír, kde jeho děd a strýc působili jako rabíni. Na přání svého otce-advokáta, přeběhlíka od judaismu k luteránství, šel studovat práva do Bonnu. Odtud ale brzy začaly chodit zprávy, že usedne-li Karel občas nad knihu, je filozofická, ale jinak s kumpány pije nebo píše básně. Utkal se prý i v souboji a strávil noc ve školním vězení za opilství a výtržnost. Po roce tak přešel Karel na univerzitu do Berlína, kde vystudoval filozofii a historii. Stále více však byl fascinován filozofií a osobností německého filozofa Georga Friedricha Hegela.

Když jako třiadvacetiletý obhajoval v roce 1841 doktorskou disertační práci o Epikurově filozofii na Jenské univerzitě, byl už pět let zasnoubený s aristokratkou Jenny von Westphalenovou, sestrou svého spolužáka z gymnázia. Po doktorátu pracoval krátce jako šéfredaktor Rýnského deníku, který byl na jaře 1843 vládou zrušen. O rok později navázal přátelství s s Bedřichem Engelsem, který byl pro Marxe nejen spolupracovníkem při rozvíjení komunistické ideologie, ale také významným mecenášem. Marx si totiž nikdy nenašel stálejší zaměstnání, které by rodinu vytrhlo z materiální bídy. Pozoruhodné bylo, že Engels dokázal skloubit kritiku kapitalismu s vlastním, poměrně úspěšným podnikáním.

Ještě v Německu se Marx oženil s Jenny von Westphalenovou, než odjeli do Paříže, bašty revolucionářů. I odtud byl pro své radikální názory vypovězen a strávil tři roky v Bruselu, než trvale zakotvil v roce 1849 v Londýně. Měli spolu sedm dětí.

Již v roce 1848 vydal spolu s Engelsem slavný Manifest komunistické strany. „Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy,“ vyzýval Marx s Engelsem ke spojení proletářů všech zemí ve spisku. A právě radikálnost a výzvy ke svržení kapitalismu ozbrojenou revolucí bývají autorům manifestu nejvíce vyčítány. „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů - Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd,“ píše se také v Manifestu.

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

Dalším stěžejním Marxovým dílem je politicko-ekonomický spis Kapitál, v níž autor došel k závěru, že vykořisťovatelské zřízení - kapitalismus - spěje samo ze své podstaty k zániku a bude vystřídáno komunismem, tedy beztřídní společností, v níž neexistuje soukromé vlastnictví. Sám stačil dopsat a roku 1867 vydat pouze první díl, zbylé dva sestavil ze zápisků po jeho smrti Engels. Sporný čtvrtý díl s názvem Teorie nadhodnoty, často nepovažovaný za součást díla, poprvé publikoval Karl Kautsky v letech 1905 až 1910. Hodnota Kapitálu pro dnešní svět spočívá podle odborníků především v jeho detailním popisu tehdejší reality - je dílem, které popisuje ekonomickou realitu poloviny 19. století, hlavně v Británii.

Marx jinak bývá označován za dobrého žurnalistu. Jeho rozbory britské koloniální politiky v Indii a vývoje občanské války v USA jsou podle mnohých pronikavými analýzami. Kromě místních radikálních novin, vesměs brzy zakázaných, psal později krátce také z Londýna pro New York Tribune.

Kritiku si vysloužil i svými antisemitskými pamflety, v nichž Židy považoval za jedny z původců kapitalistického systému. Přitom šlo o jeho vlastní národ, který byl podle něj „jedem kšeftu zasažen zvlášť citelně“. Ke svému původu se Marx jako syn židovského konvertity příliš nehlásil, ale jeho snědá pleť a přezdívka Mouřenín ho provázely celý život.

V roce 1864 stál Marx u zrodu mezinárodního dělnického sdružení První internacionála, na jejímž vedení se podílel. Ve stáří se z revolucionáře stal středostavovský gentleman, který své nemoci léčil v lázních, mimo jiné v Karlových Varech. Marx zemřel 14. března 1883 v Londýně, kde je také pohřben.

Po vzniku komunistických vlád v některých zemích světa byly Marxovi, který byl v roce 1999 v anketě britské BBC vyhlášen největším myslitelem druhého tisíciletí, budovány pomníky a byly po něm pojmenovány ulice nebo města. Asi nejznámější je obří busta Karla Marxe ve východoněmeckém městě Saská Kamenice, která se v dobách bývalé NDR jmenovala Karl-Marx-Stadt. Kontroverze u řady obyvatel Marxova rodného Trevíru budí 4,4 metru vysoká bronzová socha Marxe slavného čínského umělce Wu Wej-šana darovaná Čínou, jejíž odhalení bude jednou z hlavních událostí oslav výročí Marxova narození.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud