Mohutné erupce islandské sopky Laki, které začaly 8. června 1783 a trvaly až do února následujícího roku, nejen těžce zasáhly samotný ostrov, ale také ovlivnily počasí a s ním i běh dějin na celé severní polokouli. Na Islandu zemřela zhruba čtvrtina ze 40.000 obyvatel, sopečné plyny a popel vynesené do atmosféry pak na měsíce zastínily nebe v Evropě, severní Africe, ale i vzdáleném Japonsku. To vedlo k neúrodě a propuknutí hladomoru.
Velká část severní polokoule zažila během následujících let znatelné ochlazení, léto v roce 1783 bylo mnohde nejchladnější za 500 let a počasí zůstalo extrémní i později. Například v severní Americe je zima na přelomu let 1783 a 1784 nejdelší a nejstudenější, jaká byla kdy zaznamenána, důsledkem exploze byly pravděpodobně i povodně v Praze v roce 1784. Ještě francouzská revoluce o pět let později se dává do souvislosti s Laki, mezi její příčiny totiž patřila dlouhodobá neúroda.
