Vůbec první mezinárodní smlouvu o omezení jaderného zbrojení podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie v srpnu 1963. Takzvaná moskevská smlouva zakazovala jaderné pokusy v ovzduší, ve vesmíru a pod vodou. O pět let později, 1. července 1968, byla podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), která měla za cíl zabránit šíření jaderných zbraní do států, které je v té době nevlastnily. Podle smlouvy přísluší oficiální status jaderné mocnosti státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Těch bylo pět: USA, SSSR, Čína, Francie a Británie.
Členy jaderného klubu NPT zavazuje k tomu, aby jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím, ani jim nenapomáhaly při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolu dodržování svých závazků.
