Články odjinud

Překvapivý bonus Eurovize: Obyvatelé země, která vyhraje, jsou podle vědců štastnější

Překvapivý bonus Eurovize: Obyvatelé země, která vyhraje, jsou podle vědců štastnější

Český zpěvák Mikolas Josef uchvátil diváky po celé Evropě a v soutěži Eurovize skončil na šestém místě. Jde o nejlepší výsledek Česka v dosavadní historii soutěže a Češi tak mají právo být na výkon 22letého Mikolase hrdí. Budou ale zároveň i celkově šťastnější? Právě to se ve své studii snaží zjistit dva britští vědci.

Filippos Filippidis a Anthony Laverty z londýnské univerzity se ve své studii zaměřili na prověření teze, zda dobré umístění v soutěži Eurovize znamená i zlepšení života pro obyvatele daného státu. Možná to zní zvláštně, ale výzkumníci dle webu Quartz předpokládají, že zvýšené mezinárodní renomé země vede k tomu, že lidé svůj život hodnotí pozitivněji.

V práci, kterou publikovali několik dní před finále soutěže 10. května, se snažili porovnávat umisťování zpěváků v soutěži společně s daty z měření Eurobarometru, který zaznamenává, jak obyvatelé subjektivně hodnotí spokojenost se svým životem. Kromě toho do srovnání zařadili také míry sebevražednosti jednotlivých států, protože chtěli zjistit, zda úspěch v soutěži může vést i ke snížení počtu sebevražd.

Výsledky byly překvapivé. Vědci zjistili, že kdykoli země zlepšila oproti minulému ročníku své umístění v Eurovizi alespoň o deset příček, ubylo v daném státě sebevražd a obyvatelé následně svůj život skutečně dle dat Eurobarometru hodnotili jako šťastnější. Nárůst nicméně nebyl nijak obrovský a závěry nepřinesly přesvědčivý důkaz, že to byl následek úspěchu v televizní soutěži.

Nicméně výzkumníci se zaměřili ještě na jeden aspekt, a to na porovnání, zda existuje v hodnocení spokojenosti rozdíl mezi zeměmi, které se soutěže zúčastňují, a těmi, které své zástupce do boje nevysílají. Tentokrát už byly výsledky průkaznější. „Dokonce i mizerné vystoupení je lepší, než úplná absence v soutěži,“ uvádí Filippidis. Možnost zapojit se do panevropského zápolení tak vnímají lidé pozitivně a údajně jsou díky tomu i šťastnější.

Češi přitom evropskou soutěž zpěváků většinou neberou příliš vážně, zpochybňují často výběr interpreta a svým nadšením zaostávají daleko například za Švédy nebo Němci. Přesto je Eurovize symbolem televizní zábavy, který se na obrazovkách objevuje už od roku 1956. Původní ideou bylo prý také sjednotit Evropu rozvrácenou válkou alespoň při společném zpěvu.

Soutěž za šest desítek let pomohla ke slávě mnoha zpěvákům, jen někteří ale skutečně vynikli. Mezi nejznámější vítěze patří například zpěvačka Celine Dion, která získala trofej v roce 1988, nebo v roce 1974 švédská čtveřice ABBA a v roce 2006 finští Lordi. Kritici někdy označují Eurovizi za „Olympiádu gayů“, protože v hledišti bývá vidět i řada duhových vlajek. Toto přesvědčení v nich prohloubila i rakouská vítězka z roku 2014 transsexuální zpěvačka Conchita Wurst.

Česko do soutěže, jejíž finále sleduje pravidelně čtvrt miliardy lidí, poslala od roku 2007, kdy se účastní, skupinu Kabát, Terezu Kerndlovou, Gipsy.cz, Martu Jandovou a Václava Noida Bártu, Gabrielu Gunčíkovou, Martinu Bárta a letos Mikolase Josefa. Jen Gunčíkové a Josefovi se povedlo postoupit do finále.