Překvapivý bonus Eurovize: Obyvatelé země, která vyhraje, jsou podle vědců štastnější | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Překvapivý bonus Eurovize: Obyvatelé země, která vyhraje, jsou podle vědců štastnější

Překvapivý bonus Eurovize: Obyvatelé země, která vyhraje, jsou podle vědců štastnější

Český zpěvák Mikolas Josef uchvátil diváky po celé Evropě a v soutěži Eurovize skončil na šestém místě. Jde o nejlepší výsledek Česka v dosavadní historii soutěže a Češi tak mají právo být na výkon 22letého Mikolase hrdí. Budou ale zároveň i celkově šťastnější? Právě to se ve své studii snaží zjistit dva britští vědci.

Filippos Filippidis a Anthony Laverty z londýnské univerzity se ve své studii zaměřili na prověření teze, zda dobré umístění v soutěži Eurovize znamená i zlepšení života pro obyvatele daného státu. Možná to zní zvláštně, ale výzkumníci dle webu Quartz předpokládají, že zvýšené mezinárodní renomé země vede k tomu, že lidé svůj život hodnotí pozitivněji.

V práci, kterou publikovali několik dní před finále soutěže 10. května, se snažili porovnávat umisťování zpěváků v soutěži společně s daty z měření Eurobarometru, který zaznamenává, jak obyvatelé subjektivně hodnotí spokojenost se svým životem. Kromě toho do srovnání zařadili také míry sebevražednosti jednotlivých států, protože chtěli zjistit, zda úspěch v soutěži může vést i ke snížení počtu sebevražd.

Výsledky byly překvapivé. Vědci zjistili, že kdykoli země zlepšila oproti minulému ročníku své umístění v Eurovizi alespoň o deset příček, ubylo v daném státě sebevražd a obyvatelé následně svůj život skutečně dle dat Eurobarometru hodnotili jako šťastnější. Nárůst nicméně nebyl nijak obrovský a závěry nepřinesly přesvědčivý důkaz, že to byl následek úspěchu v televizní soutěži.

Nicméně výzkumníci se zaměřili ještě na jeden aspekt, a to na porovnání, zda existuje v hodnocení spokojenosti rozdíl mezi zeměmi, které se soutěže zúčastňují, a těmi, které své zástupce do boje nevysílají. Tentokrát už byly výsledky průkaznější. „Dokonce i mizerné vystoupení je lepší, než úplná absence v soutěži,“ uvádí Filippidis. Možnost zapojit se do panevropského zápolení tak vnímají lidé pozitivně a údajně jsou díky tomu i šťastnější.

Češi přitom evropskou soutěž zpěváků většinou neberou příliš vážně, zpochybňují často výběr interpreta a svým nadšením zaostávají daleko například za Švédy nebo Němci. Přesto je Eurovize symbolem televizní zábavy, který se na obrazovkách objevuje už od roku 1956. Původní ideou bylo prý také sjednotit Evropu rozvrácenou válkou alespoň při společném zpěvu.

Soutěž za šest desítek let pomohla ke slávě mnoha zpěvákům, jen někteří ale skutečně vynikli. Mezi nejznámější vítěze patří například zpěvačka Celine Dion, která získala trofej v roce 1988, nebo v roce 1974 švédská čtveřice ABBA a v roce 2006 finští Lordi. Kritici někdy označují Eurovizi za „Olympiádu gayů“, protože v hledišti bývá vidět i řada duhových vlajek. Toto přesvědčení v nich prohloubila i rakouská vítězka z roku 2014 transsexuální zpěvačka Conchita Wurst.

Česko do soutěže, jejíž finále sleduje pravidelně čtvrt miliardy lidí, poslala od roku 2007, kdy se účastní, skupinu Kabát, Terezu Kerndlovou, Gipsy.cz, Martu Jandovou a Václava Noida Bártu, Gabrielu Gunčíkovou, Martinu Bárta a letos Mikolase Josefa. Jen Gunčíkové a Josefovi se povedlo postoupit do finále.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.