Přežili holocaust, polovina z nich teď živoří v chudobě. Židům se majetek nevrátil hlavně v Polsku

Info.cz

abe

Vyrovnat se s minulostí není vždy lehké. Ke křivdám holocaustu by se ale měli všichni postavit čelem. Zvláště státy, ve kterých je stále velká část bývalého židovského majetku v cizích rukou. Navrácení nemovitostí nebo sbírek zní logicky a některé západoevropské země k restitucím přistoupily ihned po válce. Ve východní části kontinentu ale nedlouho po pádu nacismu nastoupila k moci komunistická diktatura a nastalo další zabavování vlastnictví nepohodlných lidí. Téměř třicet let po pádu komunismu je ale situace v některých státech stále stejná. A to přitom až polovina přeživších holocaustu trpí chudobou.

Babiš se Agrofertu nezbavil, pořád ho řídí. Funguje tu „daňové gestapo“, říká ministrův poradce Bláha

Přestože potomci, kteří by mohli nemovitosti zdědit, možná už také nežijí, majetek by státy mohly použít na zlepšení situace přeživších. „(Státy) berou v úvahu zvláštní sociální a zdravotní potřeby všech lidí, kteří přežili holocaust, a podporují veřejné i soukromé iniciativy v příslušných zemích, které těmto lidem umožní žít důstojně a zajistí jim nezbytnou základní péči, kterou jejich stav vyžaduje," stojí dále v textu deklarace. A situace mnohých by skutečně zlepšit potřebovala.

Terezínská deklarace nepomohla

Deklaraci přijali zástupci 46 zemí v Terezíně v roce 2009. Ačkoli západní země k restitucím nakročily ihned po válce, podepsaný dokument měl spíše ulehčit situaci zemím, ve kterých komunistický režim znemožnil okamžité narovnání válečných křivd.

Evropský institut odkazu šoa se ale dnes chystá v  podle informací The Guardian obvinit Polsko, že se odmítá řídit zásady terezínského dokumentu. V Polsku přitom žila největší židovská komunita v Evropě. 90 % lidí z ní se ale nedožilo konce války.

sinfin.digital