Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Při rekonstrukci univerzity narazili na staré rakve. Nakonec našli tisíce mrtvých pacientů sanatoria

Při rekonstrukci univerzity narazili na staré rakve. Nakonec našli tisíce mrtvých pacientů sanatoria

Bydlet na bývalém indiánském pohřebišti se zdá být jako ta nejohranější zápletka laciného hororu. Studenti univerzity v americkém Mississippi ale skládají zkoušky na půdě hřbitova, kde odpočívá až sedm tisíc pacientů psychiatrického sanatoria. Tisíce rakví se začaly v zemi objevovat při rekonstrukci. Vedení univerzity by chtělo nyní ostatky vyzvednout, není to ale v jejich finančních možnostech. Těla, která pocházejí ještě z 19. století, budou pravděpodobně také zkoumat studenti.

Podle expertů se pod zemí univerzitního kampusu nachází až sedm tisíc mrtvých v rakvích. Jsou to bývalí pacienti psychiatrického sanatoria, které zde vzniklo už v roce 1855. Právě v místě jejich odpočinku chce vedení univerzity budovu rozšířit.

Ideálním plánem by bylo vyzvednutí ostatků a jejich důstojné uložení v zamýšleném památníků. Množství uložených těl to ale znemožňuje. Podle propočtů by údajně exhumace každého zemřelého přišla na tři tisíce dolarů a celé procedura by tak dosáhla závratné částky kolem 21 milionů. Takové prostředky škola vyčlenit nemůže.

Nicméně vedení univerzity dostalo lepší nápad. Na přenesení ostatků by se podíleli i studenti. Exhumace všech těl by se pravděpodobně protáhla na osm let, stála by ale jen 400 tisíc dolarů ročně. Kromě toho by v památníku u nového hrobu bývalých pacientů vznikla laboratoř, kde by vědci mohli kosterní pozůstatky zkoumat, stejně jako nacházené zbytky oděvů a úlomky rakví.

„Z Mississippi by to učinilo unikát. Stalo by se národním centrem výzkumu historické medicíny sahající až do předmoderní doby,“ vysvětluje pro web The Clarion-Ledger místní profesorka antropologie Molly Zuckermanová. Právě skupina antropologů, archeologů a historiků navrhla vytvoření památníku a laboratoře. „Tyto bývalé pacienty jsme zdědili. Chceme jim poskytnout péči a respekt,“ dodává další profesor.

Část místních obyvatel navíc volá po možnosti výzkumu DNA. Někteří totiž mají podezření, že někteří jejich ztracení předci pravděpodobně skončili zde. Přestože vznik sanatoria v roce 1855 byl převratným krokem, tehdy rodiny zařízení často využívaly, aby sem odložily své nepohodlné příbuzné a mohly se od nich úplně odříznout. O jejich konci se tak často už nikdo blízký nedozvěděl.

A úmrtnost tu byla údajně vysoká. V počátcích mezi lety 1855 a 1877 tu prý zemřel jeden pacient z pěti. Celkem se tu do roku 1935 vystřídalo 35 tisíc pacientů. A předpokládá se, že z celkového počtu devíti tisíc zemřelých ve zdejší půdě odpočívá šest až sedm tisíc z nich. Výzkum už začal. Univerzita vyzvedla už 66 těl. Tři studenti už analýzu ostatků navíc použili k ukončení svého magisterského programu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1