Příběhy 20. století: Okupace mi vzala domov, vzpomíná Eva Tolkovsky, rozená Kollertová

Post Bellum

Ze země po 21. srpnu 1968 odešly do exilu desítky tisíc lidí, mezi nimi i skoro celá Evina rodina. Všechny ty uprchlíky připravila moskevská politika, vojenská akce a následné počínání kolaborantské Komunistické strany Československa o domov; bagatelizovat to dnes zobecňujícím tvrzením, že „emigranti šli na Západ za lepším“ (výrok, s nímž se lze setkat poměrně často), znamená projevovat značnou necitlivost.

Rozhovor s Evou Tolkovsky, který je základem posledního dílu pořadu Příběhy 20. století, natáčeli dokumentaristé Paměti národa před dvěma lety v Izraeli, kde žije. Na rozdíl od mnoha jiných tam však nepřišla jako do vysněné vlasti, nýbrž shodou okolností.

Nestala se z ní Izraelka v pravém slova smyslu, domov pro ni byl v Praze roku 1968: „Ten rok je pro mě traumatický, protože byl skutečně krásný a já jsem se z tehdejších prožitků nevyléčila. Nesla jsem si je pořád sebou a měla jsem emigrantské sny. Stále jsem si představovala, jak chodím po Praze, a zkoušela jsem, zda si pamatuju, kam mám odbočit a kterou ulicí se vydat, když se chci dostat na nějaké místo... Přitom jsem vůbec nedoufala, že se do Prahy ještě někdy podívám.“

Zoufalec týdne: Miloš Zeman. Komentář Petra Holce

sinfin.digital