Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příběhy 20. Století: Příběh chartistů, kteří za komunistů neváhali a přešli na protější chodník

Příběhy 20. Století: Příběh chartistů, kteří za komunistů neváhali a přešli na protější chodník

V polovině osmdesátých let to bylo ze severní Moravy do Prahy tak daleko, že je dnes těžké si to představit. Praha byla hlavním městem socialistického Československa, ale také centrem disentu a tehdejší opozice. Nebyly mobilní telefony, ani internet. Veškerý tisk pod kontrolou komunistické strany. Lidé, kteří na Ostravsku nesouhlasili s režimem a chtěli s tím něco dělat, byli v menšině, izolováni, a také tím pádem vystaveni častější a mnohdy brutálnější estébácké persekuci. Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu: „V divadle jsem měl takový kutloch, ve kterém se schovávají staré opony. Tam jsem měl psací stroj, papíry a všechno. Zalezl jsem tam a celé večery bušil náš samizdat,“ vypráví Ivo Mludek.

Jan Král tiskl ilegální věstník tzv. Infoch (Informace o Chartě): „Dělali jsme to na takovém primitivním množícím stroji. Dřevěné rámečky, uvnitř sklo a blána, která se musela připínáčky připevnit na ten rámeček. Koupila se cyklostylová barva. Štětkou se natřelo plátno mezi rámy, dovnitř se vložil kus toho papíru a válečkem jste pak jednu stránku po druhé mohli množit,“ vypráví Jan Král, který se o disentu dozvěděl už na základní škole.

Učitelky lžou, protože existují lidé, kteří nesmí psát  

Soudružka učitelka dětem vykládala, že „existují lidé, kteří tvrdí, že se nesmí psát knížky a že se nesmí malovat. Vy ale znáte knihkupectví a vidíte tu spoustu knih. A visí tam i obrazy. Takže to není vůbec žádná pravda. Tvrdila nám učitelka. To si pamatuji dodnes. Už tehdy mi bylo jasné, že nám lžou,“ vzpomíná Jan Král.

Také Ivo Mludek už v dětství vytušil, že socialismem asi rájem na zemi není a že ve škole lžou. Díky starším spolužákům se dostal k magnetofonovým páskům s bigbítem: „Kdo jednou uslyšel tu nesvázanost a porovnal to s tím, co se hrálo v rádiu a televizi, ten musel zjistit, že existuje úplně jiný svět. A to bylo ono,“ vypráví Ivo Mludek pro Paměť národa.

Komunismus v ČeskoslovenskuKomunismus v Československuautor: Info.cz

Jít na vojnu? Nikdy. Raději si podřezat žíly

Největším strašákem pro máničky - jako byl Mludek a Král - představovala povinná dvouletá vojenská služba: „Strávit dva roky v komunistické armádě bylo nepředstavitelné,“ vzpomíná Král: „Byli lidé, kteří tam nastoupili a hráli to tam na blázny, jen aby se odtud dostali. Anebo podepisovali šachty na deset let, aby se jí vyhnuli.“ Jan Král se radoval, když seděl v sanitce s krvácejícím zápěstím omotaným obvazy a jel s lékaři do psychiatrické léčebny v Opavě. Než jít na vojnu, raději si podřezal žíly. Bylo to ale domluvené s kamarádem, který – jak se říznul - hned zavolal sanitku. Tento drastický recept na modrou knížku znaly v Ostravě takřka všechny máničky. Odpor k vojně u mnohých byl silnější než strach z vážného zranění.

Opavský psychiatr, který sebevrahy vyšetřoval, prý automaticky uděloval těmto mladíkům modrou knížku. V jednom rozhovoru po roce 1989 vysvětloval, že i když byla sebevražda fingovaná, tak bylo stejně něco v nepořádku, a to zabraňovalo nástupu na vojnu. Jan Král ani po mnoha letech nechce o detailech fingované sebevraždy mluvit. Podle něj by to dnešní lidé nepochopili a působilo by to nesrozumitelně a výstředně.

Ivo Mludek sice také nosil dlouhé vlasy, vojnu nenáviděl, ale přesto narukoval. Před maturitou si byl jistý, že zná fintu, jak se vojně vyhnout bez zranění. Kdo šel pracovat třeba k železnici, toho čekalo v armádě jenom pět měsíců. Spoléhal na to, že práce posunovače problém s vojnou vyřeší. Jenže si nevšiml nového nařízení, podle kterého absolventy s maturitou nesměli k posunovačům brát. Na vojně poznal, jak šikana dělala z mladých mužů trosky: „Bylo otřesným zážitkem sledovat, jak moji vrstevníci prožívali šikanu. Ti, co museli vytírat podlahu tkaničkami, byli po několika měsících schopni úplně stejným způsobem šikanovat nováčky. Říkali, že jim to vracejí zpátky. Z lidí se stala hovada, jen co k tomu dostali příležitost,“ rozčiluje se Ivo Mludek.

„Nechcete víc peněz?,“ lákala ho ke spolupráci StB

Po maturitě nastoupil Jan Král do tehdejšího Divadla Zdeňka Nejedlého jako kulisák. O víkendech vyjížděl na undergroundové koncerty. V zapadlých vesnicích, ve stodolách a hospodských sálech poznával disidenty, potkal se i s legendárními Plastiky a Ivanem Martinem Jirousem. Kvůli účasti na koncertech, které často končily policejním zátahem, a kvůli kontaktům s disidenty, ho začala sledovat Státní bezpečnost. Pravidelně chodil na výslechy: „Zprvu mě lámali ke spolupráci. Říkali: Jste inteligentní a jak se jednou oženíte, budete potřebovat byt a víc peněz. A to že oni všechno mohou zařídit. Další fáze spočívala v tom, že vám o známých disidentech vyprávěli, kolik dostávají ze Západu dolarů. ‚A vy jste dostal nějaké dolary?! Nedostal, že jo?! No tak vidíte.‘ A disidentům zase vykládali, že ty máničky jsou jenom narkomani a opilci. Jenže tahle taktika nefungovala. Vždy jsme se potom setkali a měli z toho legraci,“ vypráví Jan Král.

Také Ivo Mludek po návratu z vojny věděl, že chce žít jinak. Objíždět venkovské hospody a pouštět lidem muziku mu už nedávalo smysl. Přestěhoval se z vesnického rodinného domu do garsonky v Opavě a nastoupil jako Král do divadla na místo kulisáka.

Svobodu zažil v Polsku na rockovém festivalu

Opavskem kolovaly polské samizdaty. Země Lecha Walesy a Jana Pavla II., společnost nabitá nadějí ke svobodě fascinovala Ivo Mludka. V roce 1986 se mu podařilo nepozorovaně přejít pěšky česko-polské hranice: „Jeli jsme se na rockový festival. A to jsem měl poprvé pocit, že jsem se fakt dostal někam, kde jsem svobodný! To bylo neuvěřitelné. Kapely. Co tam se vyprávělo na pódiu do mikrofonu a nikdo nikoho nezavíral. To bylo pět dnů, kdy jsem si připadal jak na Marsu někde,“ vypráví Mludek. V Polsku navázal kontakty s polsko-československou solidaritou. Od té doby dostával od pašeráků množství materiálů a informací, ze kterých pak částečně vznikal i samizdatový magazín Protější chodník.

Charta 77 bylo veřejné „NE“

Také Jan Král v Ostravě tiskl samizdatové oběžníky, dál se potkával s lidmi z undergroundu. Přestože měli oba strach z vězení, na přelomu let 1988 až 89 podepsali krátce po sobě prohlášení Charty 77. „Charta pro mne znamenala možnost říct ne,“ vypráví Ivo Mludek. V listopadu 1989 se stal jedním z lídrů Občanského fóra v Opavě. Nabídky na vstup do politiky ovšem odmítl, vybral si profesi, která mu to nedovolovala. Už na základní škole prý učitelkám vyprávěl, že chce být novinářem. Během roku 1990 spoluzaložil týdeník Region. Také Jan Král se stal novinářem. S Ivem Mludkem se přátelí dodnes. „Setkáváme se. Máme zkušenost, kterou ostatní nemají. Takže jsme si tím blízcí. Byť názorově jsme někdy na úplně jiném pólu, dokážeme to překonat a dokážeme se bavit velmi otevřeně,“ směje se Jan Král. „Rozumíme si, protože jsme všichni kdysi jezdili těmi estébáckými antony. A když to někde vykládám, v nějaké normální běžné společnosti, tak ti lidé nevěří, že se to tady dělo,“ povzdechl si na závěr vyprávění pro Paměť národa Jan Král.

Paměť národa je jedinečná rozsáhlá sbírka vzpomínek pamětníků, kterou patnáct let buduje nezisková organizace Post Bellum se svými partnery Českým rozhlasem, Českou televizí a Ústavem pro studium totalitních režimů. Ve sbírce je shromážděno na sedm tisíc výpovědí. Pomozte najít zajímavé příběhy z války nebo komunismu. Kontaktujte Post Bellum. Staňte se jejich podporovatelem, vstupte do Klubu přátel Paměti národa. Nebo se přihlaste na Běh pro Paměť národa, který se běží 9. června nejen v Praze, ale i dalších krajských městech. Podporuje jej například i olympionik Vavřinec Hradilek v novém videu.

Z Paměti národa vznikají rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století. O Janu Královi a Ivo Mludkovi si poslechněte v sobotu 21. dubna v 21h na Radiožurnálu nebo na webu Českého rozhlasu Plus, zde.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1