Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Pro komunisty jsem byl zločinec, který unesl dvě děti.“ Jan Tříska o emigraci i životě v Americe

„Pro komunisty jsem byl zločinec, který unesl dvě děti.“ Jan Tříska o emigraci i životě v Americe

V noci ze neděle na pondělí zemřel herec Jan Tříska. Osmdesátiletý Tříska byl od soboty ve vážném stavu v pražské Ústřední vojenské nemocnici poté, co v sobotu  za nevyjasněných okolností spadl z Karlova mostu do Vltavy. Tříska patřil k nejtalentovanějším hercům generace 60. let, po emigraci v 70. letech se prosadil i v Hollywoodu. Po listopadové revoluci v Česku hrál třeba ve Svěrákových filmech Obecná škola a naposledy Po strništi bos. Před deseti lety poskytl Veronice Bednářové rozhovor pro speciál Reflexu Interview X.

 
 
 
 

Jana Třísku jsem zastihla zcela vytíženého: na Letních shakespearovských slavnostech 2007 hrál bez alternace v Bouři Kalibana, v Divadle Na Jezerce zvládá i dvacetšestkrát za měsíc skvělou komedii Kumšt. Herec s českým smyslem pro humor a americkým pohledem na svět má všech pět Pé, o kterých sní každý novinář: příjemný, pohotový, profesionální, povídavý a – přátelský.

Slyšela jsem o vás historku: když jste v šedesátých letech zašel v Praze na kávu, hosté v kavárně povstali a začali aplaudovat. Když jste pak emigroval do Ameriky, neznal vás nikdo. Co taková změna udělá s hereckým egem?

Nic. Kdykoli zaslechnu radu: „Ty bys měl svůj fantastický příběh napsat!“, jsem v rozpacích. Můj život není výjimečný. Takových lidí, jako jsem já, moje žena a moje děti, běhá po světě spousta. V Americe obzvlášť. Jsem jeden z nich. Běžný politický uprchlík.

To je pravda. Ale málokterý z běžných uprchlíků byl před útěkem hvězda bezmezně milovaná rodným národem.

Je to jednoduché. Odchod způsobily ruské tanky. Byl to sice celý řetěz událostí, ale začal 21. srpna 1968. Jakkoli jsme se pak snažili dělat si z toho legraci …

Vy jste si z okupace dělali legraci?

Ano, smáli jsme se tomu. Spousta z nás se tomu smála. Tak jsme byli sebejistí. Tak jsme byli sebevědomí. Dokud nezačalo nechutné, depresívní období, kterému se říkalo normalizace. Pamatuji si, jak jsme seděli u nás doma: Sibeliova 21, Praha 6-Střešovice. Moje žena Karla čekala naši první dceru Káku, která se narodila v září 1969. Dělal jsem tenkrát jakýsi novinový rozhovor a používal pateticky vlastenecký slovník: „Navzdory okupaci naší země budeme se snažit zapustit tady kořeny.“ A ejhle, druhá holčička, Nána, už se narodila v době nejtvrdší normalizace, v lednu 1973. Ale přesto jsme věřili, že to nemůže trvat věčně. Lidé za Hitlera si taky říkali: však ona ta válka brzo skončí. A místo toho, aby včas uprchli do Ameriky, odvezli je do koncentráků.

Celý rozhovor si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744