Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč jsou velryby tak obrovské? Vědci odhalují záhadu mořského světa

Proč jsou velryby tak obrovské? Vědci odhalují záhadu mořského světa

Jeho tělo je stejně dlouhé jako dopravní letadlo, srdce má velikost auta a jazyk váží tolik co dospělý slon. Plejtvák obrovský je největší živočich, který v současnosti žije na naší planetě. Výzkumníci si nad jeho velikostí dlouho lámali hlavu, nejnovější vědecké poznatky však slibují tuto záhadu konečně odhalit.  

Podle odborníků začali kytovci, do jejichž řádu patří i plejtvák obrovský, dorůstat do současné délky zhruba před dvěma až třemi miliony let. „Považujeme kytovce za obry, ale pokud se podíváme do jejich evoluční historie, která sahá 36 milionů let zpátky, byli takoví pouze desetinu té doby,“ uvedl pro the Guardian Graham Slater, evoluční biolog a spoluautor výzkumu kytovců na Chicagské univerzitě.

Slater se svými kolegy zkoumali délku 13 žijících druhů kytovců; do výzkumu zahrnuli také šedesát tři už vyhynulých druhů kytovců, jejichž délku dávali dohromady pomocí měření jejich lebek. Naměřená data společně s umístěním každého druhu na druhovém rodokmenu následně nahráli do počítače a simulací různých modelů zkoumali, jak a kdy se u kytovců začal objevovat gigantismus.

Vědci přišli na to, že obrovský nárůst tělesné velikosti se objevil nezávisle v několika větvích rodokmenu. O mnoho větší než dříve je vedle plejtváka obrovského například také velryba grónská a eubalaena. Z analýzy rovněž vyplynulo, že ačkoliv velryby rostly postupně po třicet milionů let, k zásadní změně jejich velikosti došlo v období před 4,5 miliony až několika stovkami tisíci let.  

Takové načasování podle vědců zpochybňuje předchozí vysvětlení gigantismu kytovců. Za obří míry těchto mořských živočichů pravděpodobně nemohou větší predátoři ani rostoucí teplota světových oceánů, nýbrž zrod nového mořského proudu, který ovlivnil rozmístění potravy. Ta se začala koncentrovat do hustých drobných kapes, čemuž se kytovci museli přizpůsobit, pokud neměli vymřít.

„Čím větší ústa, tím více potravy do nich můžete nabrat a tím méně vás to stojí energie,“ přiblížil Slater logiku změny tělesné stavby kytovců. Větší tělesná stavba kytovcům také pomáhala při přemisťování k dalšímu zdroji obživy. „Když jste velcí, můžete ušetřit více energie, protože máte větší palivovou nádrž, která vám pomůže se dostat tam, kam chcete,“ říká Slater.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1