Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proti cizincům se bojuje i ve zvířecí říši. V Británii se chystají sterilizovat nepůvodní veverky

Proti cizincům se bojuje i ve zvířecí říši. V Británii se chystají sterilizovat nepůvodní veverky

Britská vláda připravuje ve snaze ochránit domácí veverku obecnou před nepůvodní veverkou popelavou rozsáhlý program, jehož součástí bude sterilizace samiček invazivního druhu malých hlodavců. Nevládní organizace se mezitím chystají vytvořit „armádu“, v níž by mělo ve prospěch zrzavých veverek působit až 5000 dobrovolníků.

Cílem programu britského ministerstva životního prostředí je snížit populaci veverky popelavé, která se na britské ostrovy dostala v roce 1876 ze Severní Ameriky, až o 90 procent: ze současných 3,5 milionu na 300 000, a to během příštích pěti let.

Docílit toho vláda chce mimo jiné pomocí léků, které by nepůvodní veverky učinily až na několik let neplodnými. Po testovací fázi se pro tuto metodu úřady rozhodly mimo jiné proto, že je méně agresivní než odstřel či trávení.

Program sterilizace podle některých britských médií podpořil i velký milovník přírody, princ Charles. Agentura AFP ale s odvoláním na jeho mluvčího uvedla, že princ z Walesu sice usiluje o ochranu veverek obecných, do vládního výzkumu kontroly plodnosti veverek popelavých se ale nijak nezapojil.

Pokud se ukáže být sterilizační program účinným, chtějí ho úřady vyzkoušet také při snižování populace divokých prasat a jezevců.

Nezávisle na vládních snahách spustila vlastní program na záchranu domácího druhu veverek také skupina ekologických organizací, která chce vytvořit „armádu“ dobrovolníků. Má čítat až 5000 lidí, kteří se budou zabývat mimo jiné monitorováním míst výskytu původních hlodavců, vzděláváním veřejnosti a hlášením výskytu jejich popelavého konkurenta.

Veverka popelavá, která se přirozeně vyskytuje ve východní části Severní Ameriky, se do Británie dostala na konci 19. století a v posledních letech začala vytlačovat domácí „zrzavou“ veverku. Větší severoamerická veverka potřebuje méně životního prostoru a je rovněž odolná vůči takzvaným veverčím neštovicím.

Podle odhadů v současnosti v Británii žije už jen 140 000 kusů původní veverky obecné, dvě třetiny z nich ve Skotsku. „Pokud se nic nezmění, odhadují odborníci, že tento druh vyhyne během následujících 35 let,“ uvedla Cathleen Thomasová z programu na záchranu veverek obecných.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1