Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průzkum ukázal, jak se dětem z dětských domovů zavírá cesta k lepšímu vzdělání. Nadace Terezy Maxové a Škoda to chtějí změnit

Průzkum ukázal, jak se dětem z dětských domovů zavírá cesta k lepšímu vzdělání. Nadace Terezy Maxové a Škoda to chtějí změnit

Nadace Terezy Maxové dětem a Škoda Auto pomáhají dětem k lepšímu vzdělání už od roku 2013, a to speciálním projektem ROZJEDU TO! Nyní se rozhodly své snažení podpořit výzkumem v rámci dětských domovů, což by mělo pomoci lépe zacílit jejich pomoc. 

„Jsem ráda, že jsme měli možnost díky výzkumu i projektu ROZJEDU TO! zmapovat aktuální situaci v dětských domovech v oblasti vzdělávání. Potvrdili jsme si, jak je nesmírně důležité investovat do vzdělávacích aktivit dětí z dětských domovů, zejména pak do doučování a individuální dlouhodobé péče“, uvedla patronka nadace Tereza Maxová.

Specializovaný výzkum projektu ROZJEDU TO! zjišťoval aktuální situaci dětí umístěných v ústavní výchově co se týče jejich vzdělávání, zázemí a bariér. Do výzkumu se zapojilo 63 ze 136 dětských domovů po celé České republice. Podle vedení dětských domovů nejčastěji brání dětem ve vzdělávání především nedostatečná péče a absence podpory v původní rodinách, nízké sebevědomí nebo vrozená omezení.

Z celkového počtu dětí v oslovených domovech téměř třetina navštěvuje speciální základní školy (28%), což je poměrně vysoké číslo. Zbylé dvě třetiny pak navštěvují klasickou základní školu. Z dětí, které jsou starší, většina studuje učiliště (72%), třetina navštěvuje některou ze středních škol a jen 3% studují na gymnáziu. Těch, kteří studují buď vyšší odbornou školu, nebo vysokou školu jsou celkem 2%.

Cílem celého projektu ROZJEDU TO! je co nejúčinněji motivovat děti v dětských domovech ve věku 11 až 15 let ke vzdělání a rozvoji jejich profesního, ale i osobního růstu. Dětem nenabízí jen finanční nebo hmotnou pomoc, ale také doučování, individuální plány, pomoc psychologa nebo mentora. To vše s cílem pomoci jim při volbě povolání a při jeho dosažení.

Partnerství Škoda Auto a Nadace Terezy Maxové se v roce 2015 rozšířilo i o charitativní happening Teribear hýbe Prahou, který probíhá nonstop deset dní a letos odstartuje na Vítkově 7. září.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1