Rána, která se nezhojí. KLDR vrátila USA ostatky vojáků, jejich potomci se ale nemusí dožít identifikace | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rána, která se nezhojí. KLDR vrátila USA ostatky vojáků, jejich potomci se ale nemusí dožít identifikace

Rána, která se nezhojí. KLDR vrátila USA ostatky vojáků, jejich potomci se ale nemusí dožít identifikace

Konflikt na Korejském poloostrově mezi lety 1950 až 1953 stál život asi tři miliony lidí. I šedesát let poté leží množství obětí v hromadných hrobech v Severní Koreji. V rámci nedávného summitu ale vůdce KLDR Kim Čong-un přislíbil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že jeho země bude spolupracovat při repatriaci ostatků padlých amerických vojáků. Pro řadu jejich potomků, kterým je dnes už kolem sedmdesátky, tak svitla naděje, že budou moci své rodiče, které znají jen z fotografií, pohřbít do rodné země.

„Přála jsem si, aby se ostatky mého otce vrátily, dokud ještě žila moje matka. Mohla se znovu vdát, když vláda prohlásila tatínka v roce 1954 za mrtvého. Byla to krásná žena. Řekla ale, že on byl pro ni jediným mužem v jejím životě,“ vysvětlila pro BBC dcera vojáka Charlese Garrisona. Ten padl, když jí byly tři roky. Matka ženy a Charlesova manželka zemřela v roce 2004, návratu ostatků svého muže se nedočkala.

Podobný osud spojuje všechny rodiny zmizelých bojovníků. Většina jejich žen již zemřela, a proto za jejich návrat bojují potomci, přestože své otce ve skutečnosti neznají. Vojáci do akce většinou odletěli, když jejich dětem byly tři nebo čtyři roky. Zbylo po nich sotva pár starých fotografií.

„Mám na něj pár vzpomínek, jak si se mnou hrál, tancoval a vyhazoval mě do vzduchu. Taky si pamatuji, když jsem ho viděla naposledy. Objal mě, řekl mi, že mě miluje a že mám být hodná na maminku,“ vzpomíná Diana Sanfilippová, jejíž otec Frank Salazar zřejmě padl, když zaútočili na jeho letadlo. Vláda jí nikdy nepotvrdila, že zemřel. Sanfillipová kvůli tomu celý život trpěla nejistotou a depresí, ze které se léčila.

Podobně útržkovité vzpomínky má na svého otce i Rick Downes. Když 26letý Hal Downes odletěl do akce, byly mu tři roky. Zůstala mu jediná fotografie. Přesto roky bojuje za návrat ostatků svého otce do vlasti. „Je to jako rána, která se nikdy nezahojí. Zůstane to ve vás už navždy, přestože život jde dál,“ popisuje pro CBS News Downes. Bombardér jeho otce pravděpodobně narazil do skály a stejně jako ostatní dostal jeho otec označení „ztracen v akci“. Kde jsou jeho ostatky, syn netuší. Podobně jako rodiny dalších osmi tisíc amerických vojáků.

Vláda KLDR za posledních šedesát let předala USA ostatky jen několika stovek vojáků z celkových několika tisíc. Bilance by se nyní mohla zlepšit, času nicméně příliš nebývá právě proto, že i potomci zmizelých vojáků už postupně odcházejí. „Je mi už 73 let. Cítím, že už nebudu moci čekat moc dlouho,“ potvrzuje Gail Emberyová, která postrádá ostatky svého 18letého otce.

Nepůjde ale o nijak rychlý proces. Ostatky se totiž na americkou půdu vrací neidentifikované a je proto třeba je ztotožnit, což lze už pouze prostřednictvím DNA. „Pokud uchovávali těla na suchém a čistém místě, pak bude identifikace snadná a může trvat několik dní,“ vysvětluje pro CNN patolog Philip Beh z hongkongské univerzity. Velká část ostatků ale ležela v hromadných hrobech a analýza DNA tak bude komplikovanější.

Veškeré vrácené kosterní pozůstatky analyzují odborníci ve vojenském zařízení na Havaji, kde se nachází největší laboratoř na srovnávání DNA na světě. Severokorejci zatím poskytli Američanům zhruba 350 těl, v nejbližších dnech by se na cestu měly vydat ostatky dalších zhruba 200 vojáků.

Přestože od úmrtí bojovníků uplynulo už více než šedesát let, jejich rodiny svůj boj nevzdávají a o své blízké mají obrovský zájem. Svědčí o tom především databáze vzorků DNA, ve které se nachází biologické informace od 90 % rodin.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.