Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Restaurace ve Francii budou povinně nabízet krabičky na zbytky. Cílem je omezit plýtvání jídlem

Restaurace ve Francii budou povinně nabízet krabičky na zbytky. Cílem je omezit plýtvání jídlem

Francouzské restaurace budou muset od července 2021 povinně poskytnout hostům na vyžádání krabičky nebo pytlíky na odnos zbytků. Příslušný dodatek k zemědělskému a potravinářskému zákonu schválila v neděli večer dolní komora francouzského parlamentu, Národní shromáždění. Cílem nové normy je omezit plýtvání jídlem.

S návrhem přišla podle francouzských médií vládní strana Republika v pohybu (LREM). Někteří opoziční poslanci ale nové opatření kritizovali. Podle nich bude mít negativní dopad na životní prostředí a restauracím kvůli němu vzniknou další náklady.

Ve Francii se ročně vyhodí sedm milionů tun potravin. Průzkum veřejného mínění z roku 2014 ukázal, že tři čtvrtiny Francouzů odnosné krabičky podporují, ačkoli 70 procent z nich si zbytky domů nikdy neodnáší.

Například ve Spojených státech je ale tato praxe běžná. V Indii, Číně, Malajsii, na Filipínách nebo v Jihoafrické republice dávají s sebou hostům zbytky do luxusních krabiček i drahé restaurace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1