Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Revoluce v zachraňování životů: Speciální drony zajistí signál v místech se špatným pokrytím

Revoluce v zachraňování životů: Speciální drony zajistí signál v místech se špatným pokrytím

Díky dronům si můžeme užít unikátní letecké pohledy na krajinu, budovy nebo infrastrukturu, mohou ale nabídnout mnohem víc. Speciálně vyvinutý dron by mohl poskytnout internetový signál na špatně dostupných místech, kde jeho absence může například komplikovat práci záchranářům.

Špatný mobilní signál je možná pro spotřebitele nepříjemný, mnohem důležitější fakt ale je, že v nouzové situaci se jeho absence promítne na reakční době záchranných složek a tím pádem i na vyšší úmrtnosti.

Signál je obvykle distribuovaný skrze stanice, které bývají pevně spojené se stožárem nebo budovou. Finská společnost Nokia a britský mobilní operátor ale nyní pracují na vysílači, který bude podle BBC zabudovaný v dronu.

V případě nouze by se dron mohl samostatně pohybovat v místě, kde je zrovna potřeba. Poskytoval by tak mobilní připojení 4G v okruhu 50 kilometrů. Problém je, že drony nevydrží ve vzduchu dlouho, zpravidla kolem 30 minut.

Proto americký telekomunikační gigant AT & T vyvinul stroj, který bude neustále napájený kabelem. Dron tak vydrží ve vzduchu 24 hodin denně a může vyletět až do výšky 168 metrů. Společnost AT & T už si nově vyvinutý systém použila, několik dronů vypustila v Portoriku po hurikánu Maria.

Nokia se nyní snaží novou technologií oslovit policii, hasiče a záchranáře a testuje jí spolu s firmou Vodafone v německém Düsseldorfu. „To co vidíme je technologie, která je mnohem rychlejší a levnější než vrtulník, který dnes policie zcela běžně používá,“ řekl serveru viceprezident společnosti Nokia Thorsten Robrecht.

Britský start-up Unmanned Life jde ještě dál, vyvinul totiž software, který je schopný propojit několik dronů a shromáždit tak data například o budově, kterou právě zachvátil požár. Jeden z dronů zajišťuje pokrytí 4G sítí, ty ostatní poskytují živý stream budovy a jejího okolí. Třetina ze strojů je pak opatřená tepelnými senzory a je tak schopná vytvářet tepelnou mapu budovy. Jiné drony jsou zase schopné odhalit strukturální poškození.

Při testování se navíc ukázalo, že drony jsou schopné samostatně přepravit až 5 kilogramů zdravotnických potřeb z jednoho místa na druhé, aniž by k tomu potřebovaly přímý zásah člověka. Vývojáři ale uznávají, že tento projekt bude životaschopný jen tehdy, pokud budou drony schopné autonomního řízení bez toho, aby narážely do překážek nebo do sebe navzájem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1