Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Režisér Titanicu po 20 letech odhalil největší tajemství filmu, které vám uniklo

Režisér Titanicu po 20 letech odhalil největší tajemství filmu, které vám uniklo

Jedna z největších filmových romancí se vůbec nerodila tak snadno, jak to na plátně vypadalo. Jack a Rose, hrdinové z potápějícího Titanicu, vůbec nemohli vědět, že jejich příběh bude mít u diváků takový úspěch a vydělá přes dvě miliardy dolarů. Režisér James Cameron se tak musel před premiérou potýkat s tlakem filmových studií, s nepříznivými zprávami v tisku i s nedostatkem času.

Režisér oskarového trháku Titanic na potíže před uvedením filmu zavzpomínal 20 let od jeho premiéry a jeho postřehy se objevily na webu The Hollywood Reporter. Cameron uvádí, že film se potýkal s nedostatkem času i narůstajícím rozpočtem. To byl důvod, proč se novináři do filmového štábu naváželi ještě před premiérou.

Na jaře 1997 jsme se zoufale snažili dokončit všechny speciální efekty, abychom stihli slíbenou červencovou premiéru. Bylo jasné, že to stihneme nejdřív do srpna, což budou novináři považovat za velké selhání. Kritizovali nás za všechno, za přemrštěný rozpočet, nedostatečnou bezpečnost při natáčení i nedodržení vytyčených termínů. Doslova kolem nás kroužili s nabroušenými noži a čekali, co dalšího se nepovede," vzpomíná režisér Cameron.

Společně s filmovými studii 20th Century Fox a Paramount Pictures také řešili příliš dlouhou stopáž filmu. První reakce ze zkušebního promítání zástupcům studií byly kladné, opus byl ale pro běžné diváky nesnesitelně dlouhý. Když jsme začali film zkracovat, trvalo nám to hrozně dlouho. Denně jsme dokázali stopáž zkrátit třeba jen o několik sekund. Bylo to jako brousit diamant. Nechtěli jsme to pokazit tím, že odebereme moc, zároveň jsme to zoufale potřebovali zkrátit," vysvětluje Cameron.

Více času ale prodlužovalo výrobu, na což čekali právě senzacechtiví novináři, kteří čekali na příležitost, aby mohli štáb zkritizovat. V té chvíli udělal režisér podle svých slov rozumnou věc, která mu dodala klid do finálních prací na filmu. Novináři na nás agresivně útočili, ale já jsem si řekl, že je načase udělat krok zpět a nechat je, aby si sami natloukli. Omílali stále dokola to samé a brzo jim došla témata. Pomyslel jsem tehdy na aikido, ve kterém bojovník použije protivníkovu sílu proti němu," dodává režisér, který věřil, že film bude mít i přes „porodní bolesti" úspěch.

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

Právě nepřízeň novinářů motivovala tvůrce k tomu, že své veledílo poprvé představili na tokijském mezinárodním filmovém festivalu. První recenze tak přišly z Tokia a ne od těch, kteří nás od počátku kritizovali. A reakce byly velmi pozitivní," tvrdí režisér. Tímto krokem chtěli údajně tvůrci také zajistit, aby první názory nepřišly od těch, kteří je od počátku kritizovali, ale od recenzentů, kteří dokázali být nestranní. Jedno z prvních promítání se uskutečnilo také v Londýně speciálně pro královskou rodinu. Alžběta II. se tehdy sice projekce nezúčastnila, princ Charles ale dílo pochválil.

Film nakonec nešel do kin ani v červenci, ani v srpnu. Oficiální premiéra ve Spojených státech se uskutečnila až 19. prosince 1997 a film se zde na špičce žebříčku držel 16 týdnů po sobě, což se žádnému filmu předtím ani potom nepodařilo. Česká kina začala Titanic promítat až od 5. února 1998.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

INFO.CZ spouští novou rubriku, která nabízí aktuální zpravodajství o Evropské unii. Reportáže, analýzy a komentáře naleznete zde>>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744