Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Říkáte manželovi Medvídku a milence Kočičko? Vědci zjistili, proč partnera nazýváme zdrobnělinami

Říkáte manželovi Medvídku a milence Kočičko? Vědci zjistili, proč partnera nazýváme zdrobnělinami

Medvídku, zlatíčko, kočičko. Ve slovníku zamilovaných se podobná pojmenování objevují velice často. Napadlo vás ale někdy, proč? Psychologové se tuto záhadu pokoušejí rozlousknout už nějakou dobu. Vysvětlení, proč své nejbližší často nazýváme zdrobnělinami, je nutné hledat v dětství.

Vydržet v přítomnosti čerstvě zamilovaného páru, který za každé druhé slovo připojí oslovení „medvísku“ nebo „kocourku“, může být někdy o nervy. Přestože se mnozí v takových situacích zařeknou, že sami se podobného zdrobňování nikdy nedopustí, když se zamilují, jdou často předsevzetí stranou. Psychologové nyní zjistili, že náchylnost k nazývání partnera roztomilými jmény si nesou lidé v sobě už od dětství.

Sladkými jmény oslovují rodiče své děti prakticky od narození. Není to přitom specialita pouze západního světa, roztomile šišlají matky po celém světě. „Zdrobněliny používají matky napříč různými kulturami. Vyjadřují tak lásku a vytváří si pouto ke svému dítěti,“ popisuje pro list The Independent neuroantropoložka Dean Falková.

Výzkumy naznačují, že děti milují žvatlání svých rodičů a líbí se jim, když je někdo oslovuje zdrobnělinami. Tento pocit si pak prý přenášejí i do dospělosti. Podle Falkové se tak lidé používáním sladkých oslovení ve vztahu snaží myšlenkově vracet do dětství, kde byli obklopeni láskou svých blízkých. Sami jsou prý rádi, když je milovaný člověk sladce oslovuje, a proto to samé aplikují i do své komunikace.

Další experti míní, že podobné oslovování má ještě jinou funkci. „Umožňuje to lidem cítit se uvolněně a na chvíli se osvobodit od svých dospělých rolí,“ předpokládá profesor Frank Nuessel z univerzity v Louisville.

Všechno by nicméně mělo mít svou míru. Především v případě, když dvojice cukruje na veřejnosti, nebo si náklonnost projevuje v uzavřeném prostoru, ze kterého ostatní nemohou uniknout, například ve vlakovém kupé, nebo v čekárně u lékaře.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1