Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rodiče nasadili dítěti bezlepkovou a bezlaktózovou dietu. S prázdným žaludkem zemřelo

Rodiče nasadili dítěti bezlepkovou a bezlaktózovou dietu. S prázdným žaludkem zemřelo

Rodiče malého chlapce veřili, že dítě trpí nesnášenlivostí na lepek a alergií na laktózu. Nasadili mu proto dietu, kvůli které nakonec vážil jen o trochu více než průměrný novorozenec. 

Matka a otec malého chlapce Lucase vedli v Belgii obchod se zdravou výživou a rozhodli se, že nasadí alternativní stravovací režim svému synkovi a podávali mu mléko z quinoy, jihoamerické rostliny. A to přestože je lékaři upozorňovali na nevhodnost takového stravování u dítěte.

Chlapec vážil jen 4,2 kilogramu, tedy jen polovinu doporučené váhy pro dítě jeho věku. Dítě lapalo několik dní před smrtí po dechu, přesto jeho rodiče nevyhledali lékařskou pomoc. Pitva ukázala, že chlapeček byl dehydratovaný a jeho žaludek byl zcela prázdný.

Státní zástupci viní ze smrti chlapce rodiče. „Rodiče chlapci sami diagnostikovali , že trpí nesnášenlivostí lepku a alergií na laktózu,“ uvedli.

„Ani jediný lékař neměl o Lucasovi žádné záznamy a ústav na ochranu dětí o nich nevěděl,“ vysvětlili. Státní zástupci se také pozastavují nad tím, že hladovějící dítě vezli k homeopatovi přes celou zemi místo toho, aby jej dopravili do nejbližší nemocnice.

„Nikdy jsme s Lucasem nešli k doktorovi, protože jsme nezaznamenali nic neobvyklého,“ řekl na svou obranu otec. „Někdy trochu přibral, jindy zhubl. Nikdy jsme si nepřáli jeho smrt,“ řekla v slzách matka. Podle právní zástupkyně rodičů se otec a matka domnívali, že má Lucas problém s požíváním potravy. „Lucas měl poruchu příjmu potravy. Když jej krmili z lahve, měl křeče. A tak rodiče zkusili alternativy,“ dodala právnička. Rodiče zkoušeli ovesné, rýžové, pohankové, krupicové či merlíkové mléko.

Tento měsíc byla zveřejněna studie nutričních a lékařských specialistů, kteří se domnívají, že bezlepková dieta může být víc škodlivá než prospěšná, přestože ji mnozí považují za zdravou a obliba bezlepkového stravování roste. Globální prodej produktů vhodných pro tento typ diety vzrostl o 12,6 procent.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1