Občanská válka v Bosně a Hercegovině, nejkrvavější konflikt v Evropě od porážky nacismu, přinesla několik příběhů, které ani po čtvrtstoletí nepřestávají dojímat. Jedním z nich je osud mladého sarajevského páru, Srba Boška Brkiče a Muslimky Admiry Ismičové, kteří zahynuli 19. května 1993 v okamžiku, kdy se snažili uniknout z obleženého Sarajeva. Jejich životy ukončily kulky odstřelovače - a dodnes se neví, od které z bojujících stran přilétly.
"Nebyli ze stejného plémě/ani neměli stejného boha/ale žili jeden pro druhého/a snili o tom vzít roha...," zpívá sarajevská kapela Zabranjeno pušenje v písničce Boško i Admira, ve které složila hold lásce, jež se odmítla pokořit před válkou. "Žádná Julie, žádný Romeo/nemilovali tolik druhého/a nikdo už nikdy nebude...," pokračuje text, připomínající příběh dvou mladých lidí, kteří se poznali jako šestnáctiletí v olympijském roce 1984 a dalších devět let tvořili nerozlučný pár.
A nikdo neřešil jejich rozdílný původ nebo snad náboženství, jak to v předválečném Sarajevu bylo naprosto běžné. "Admiru jsem vůbec nevnímala jako muslimku, viděla jsem v ní přítelkyni mého syna, kterou z celého srdce miloval a kterou jsme měla ráda i já," vzpomínala Radmila Brkičová před pár lety na Boškovu partnerku, kvůli níž odmítl odejít z obklíčeného Sarajeva. Město už předtím opustili jeho matka i bratr, kteří našli bezpečné útočiště v Srbsku.
