Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Romové mohou studovat i díky stipendiím. Roman chce být ajťák, Hana sní o povolání logopedky

Romové mohou studovat i díky stipendiím. Roman chce být ajťák, Hana sní o povolání logopedky

Zažili ústrky, šikanu i podceňování učitelů, přesto se dokázali prosadit. Úspěšných romských studentů rok od roku přibývá. Dřívější běžná praxe směřovat romské děti automaticky na zvláštní školu se vytrácí a objevují se naopak možnosti, které jim studium usnadňují. Organizace Romea nabízí zájemcům už několik let stipendia, která pomáhají pokrýt jejich potřeby a mnohým zajišťují jedinou možnost, díky které se mohou dále vzdělávat. „Bez stipendia bych nemohl studovat. Pocházím z čtyřčlenné rodiny a naše příjmy pochází jen ze státní sociální podpory. Moje maminka pro mě chtěla vzdělání, abych se v životě mohl dobře zajistit. Nyní chci vzdělání, abych mohl zajistit já ji,“ vysvětluje Roman Lakatoš z Karviné, který díky stipendiím právě končí informatickou střední školu a chystá se na univerzitu.

„Stipendium mi pomohlo převážně k úhradě školních materiálů. Studoval jsem obor informatiky a z toho důvodu jsem potřeboval dobrý počítač. Stipendium jsem také využil k úhradě kulturně-společenských akcí s kamarády nebo k nákupu odborné literatury do školy. V rámci stipendia jsem měl také možnost doučování, což jsem využil hlavně při přípravě na maturitu z angličtiny,“ potvrzuje Lakatoš. Je jedním z 81 studentů středních a vyšších odborných škol, kteří v tomto roce využili možnosti stipendia pro romské studenty. To Romea poskytuje středoškolákům od roku 2016.

Stipendium není zadarmo. Šanci na něj mají pilní studenti, kteří se věnují dobrovolnické práci

„Jestliže uchazeči o stipendium splní všechna kritéria, tak středoškoláci získají na školní rok stipendium ve výši 14 tisíc korun. Studenti vyšších odborných škol získávají příspěvek 21 tisíc korun,“ vysvětluje koordinátorka stipendií pro vysokoškolské studenty Denisa Maková. I ti, co už pokračují ve studiu na univerzitě, mají možnost získat finanční příspěvek. Pokud se na škole platí školné, obdrží vysokoškolák až 30 tisíc, jinak 21 tisíc korun. Pro jejich získání ale nestačí pouze natáhnout ruku.

„Stipendium vyplácíme ve dvou splátkách po doložení potvrzení o studiu a vysvědčení s dobrým prospěchem. Student musí také v žádosti uvést své akademické cíle, budoucí profesní cíle, popsat svoji finanční a sociální situaci. Žadatelé také píší esej na téma situace Romů v naší společnosti. To vše hodnotí tříčlenná komise, která je složená z angažovaných Romů. Nezkoumáme, na co konkrétně studenti pak stipendium používají, chceme ale vidět dobré studijní výsledky. Navíc chceme, aby se dobrovolně věnovali nějaké činnosti. Požadujeme po nich minimálně 50 hodin dobrovolné práce v jejich městech a účast na našich setkáních romských studentů,“ doplňuje Maková. Letos komise schválila podporu pro celkem 38 vysokoškoláků, žadatelů bylo celkem 68. Stipendium získala i 19letá Hana Maňkošová, která studuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem obor Speciální pedagogika.

„Mým snem je stát se logopedkou, i když cesta k této profesi je dlouhá, chci ji dosáhnout. Poté bych možná podnikat s vlastní logopedickou klinikou. Rozhodně bych se dále ráda věnovala dobrovolničení v sociálních službách. Tato práce mne velmi naplňuje. Vidím v ní budoucnost v sociálně vyloučených lokalitách,“ vysvětluje vysokoškolačka z Obrnic, která v nízkoprahovém centru doučuje děti. „Díky stipendiu si částečně platím studentskou kolej v blízkosti mé univerzity. Finance využívám také pro žití studentského života čili pro zaplacení menzy či k nákupu studijních knih, pomůcek a též na městskou dopravu,“ dodává Maňkošková.

Studovat bez stipendia by pro ni bylo velmi komplikované. „Možné by to šlo, ale bylo by to finančně náročné pro mou rodinu. Ta mě ve studiu velmi podporuje, maminka mě vždy dokáže uklidnit před zkouškou. Snaží se mi pomáhat i finančně, ale to zvládá pouze omezeně,“ dodává studentka. Kromě finanční podpory se navíc Romea snaží o mentoring studentů. Řada z nich se totiž setkává i se šikanou a předsudky, které je mohou brzdit v jejich snahách.

Šikana i ústrky zhoršují studentům startovní pozici. Táhnou ale vzory ze zahraničí

„Se šikanou jsem se setkala na základní škole. Byla jsem v sedmé třídě a psychicky mě šikanovali starší kluci z deváté třídy. Trvalo to asi měsíc. Poté jsem to řekla mamince a řešilo se to přes ředitele školy. Důvod šikany byl pro mě zpočátku nejasný, protože ti kluci nikdy nic proti mně neměli, ale prý jim především vadilo, že jsem byla Romka s dobrými studijními výsledky,“ vzpomíná Maňkošková. Podobné zkušenosti má i Lakatoš. „Na základní škole mě šikanovali spolužáci. Tato zkušenost mě ale povzbudila v tom, že jsem jim chtěl dokázat, že i Romové mohou být vzdělaní a že každý má stejné právo a možnosti pro to, aby se stal úspěšným,“ dodává mladý informatik.

V poslední době se navíc objevují také příběhy českých Romů, kteří se dokázali prosadit v zahraničí. Také britská média informovala o české rodačce Denise Gannon, která je první Romkou, která se ve Velké Británii stala právničkou. Do země přitom přišla v roce 2006 a začala pracovat jako uklízečka a servírka. Právě díky stipendiu Romského vzdělávacího fondu ale letos ukončila studium práv na univerzitě v Leicesteru. Daří se i Marcele Dancové, která právě ukončila studium módního návrhářství na Anglia Ruskin University v Cambridge. „Přála bych si, aby se moje kolekce jednou dostala na módní přehlídku v Paříži,“ doufá mladá návrhářka. V roce 2015 se do povědomí dostal také Petr Torák, který v Británii pracuje jako policista a za svoji práci dostal od královny Řád britského impéria.

Na stipendia přispívají nadace, ale i jednotlivci

Finance na stipendia zajišťuje Romský vzdělávací fond, který sídlí v Budapešti a podporuje ve vzdělávání Romy z celkem 16 zemí. „Romská stipendia pro středoškoláky a studenty vyšších odborných škol financuje především dánská nadace VELUX. Kromě ní podporují stipendijní program také například nadace Albatros, nadace Bader Philanthropies, nadace Sova a další a také řada individuálních dárců, z nichž velkou část tvoří sami Romové, kteří v minulosti měli možnost získat třeba stipendium pro vysokoškoláky. Finance na pokrytí nákladů na program získává Romea také díky vlastním fundraisingovým kampaním. Aktuálně teď běží projekt na podporu našich stipendistů MÁM SEN! I HAVE A DREAM! Vyzýváme tak každého, kdo chce pomoci romským studentům na cestě za jejich vzděláním, aby je podpořil jakoukoli částkou. Informace o možnostech podpory jsou na našich webovkách www.romskastipendia.cz,“ dodává Maková.

Mezi dárce patří i Karel Paták, který přispívá na vzdělání Romů už pravidelně. „Nejprve jsem přispěl jednorázově v rámci akce politika Ivana Gabala „Oni je do plynu, my je do škol!“, která byla reakcí na útoky rasistů na děti ze Základní školy Plynárenská v Teplicích. Později mi začala Romea zasílat newslettery a zjistil jsem, že běží projekt na podporu znevýhodněných romských studentů, kterým se skládáme na stipendium. Když čtete diskuze na internetu a pod články v médiích, vypadá to, že podobné projekty jsou mezi majoritou mrtvé, ale mně se povedlo získat dalších třicet lidí, kteří na tento projekt přispívají. Klíčem ke konci sociálního vyloučení a programové selekce větší části obou komunit je podle mě jednoznačně vzdělání,“ potvrzuje Paták.

Romea se při stipendiích a mentoringu studentů snaží zaměřovat právě na odstranění počátečních nerovných startovních podmínek. „Vidíme, že stipendia pro romské studenty jsou opravdu důležitá a mnohým Romům doslova mění život. Často totiž nemají doma u svých rodičů finanční a také studijní oporu. Rom navíc často čelí nevraživým pohledům a situacím, kdy dochází k diskriminaci na základě jeho původu. Student tak často nemá doma to nejlepší prostředí, zázemí, aby zvládl studium střední školy s maturitou a ani společnost, kterou denně potkává, mu motivačně nepřidává. Proto vidíme, že stipendium přispívá ke snížení těchto překážek. Tím se zvyšuje vzdělanost, a to je přeci přínosem nejen pro romskou komunitu, která potřebuje vidět pozitivní vzory, ale pro celou společnost,“ potvrzuje Maková.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1