Články odjinud

Rusko využívá historii k moderní propagandě. V kurzu je mnichovská zrada

Křest knihy ruského autora Svjatoslava Rybase „Mnichov. Benešovo proroctví“ byl pro milovníky Ruska zajímavou událostí. Sešli se na něm mimo jiné současní komunisté, bývalí spolupracovníci StB či absolventi moskevského institutu MGIMO.

Svůj význam mělo i místo, kde se křest vloni v březnu odehrál. Díky tomu, že akci zaštítil komunistický poslanec Evropského parlamentu Jan Maštálka, konala se v pražském Evropském domě, oficiálním zastoupení Evropské komise a Evropského parlamentu v ČR.

Právě téma Mnichova je podle bezpečnostních expertů jedním z významných motivů, s nímž v Česku a na Slovensku pracuje ruská propaganda. Především s ohledem na rozklížení vazeb na Evropskou unii a její klíčové země – Německo a Francii.

„Jsou to vlivové akce, metody takzvané soft power. Mnichov se jako téma z historie hodí k současnému rozklížení vazeb ze Západem, hodně se to snaží Rusové akcentovat,“ říká zástupce zpravodajské komunity, který si přeje zůstat v anonymitě.

Téma mnichovské dohody zároveň ideálně splňuje parametry fungující propagandy – na reálnou historickou událost naroubovat aktuální souvislosti, a dodat tak váhu skutečnému podprahovému sdělení; že Západ (opět) zradí a oporu je třeba hledat v Rusku.

Jak se Evropa nepoučila

Zajímavým detailem je i to, že kniha spisovatele Rybase o Mnichovu vyšla v českém překladu dříve než v ruském originálu. Sám Rybas ve veřejných vystoupeních opakuje, že SSSR byl připraven při případném napadení Československu pomoct, ale že Beneš neměl zájem. Alternativně Rybas argumentuje tím, že pomoci ze strany SSSR zabránilo jen to, že intervence byla podmíněna účastí Francie, která však zradila.

Na křtu vystoupil například i politolog a spolupracovník někdejší komunistické StB Oskar Krejčí. Europoslanec Maštálka pak – jak průběh křtu popisuje Ruské středisko vědy a kultury v Praze – „podtrhl neutuchající aktuálnost tématu mnichovské zrady roku 1938, kdy pod diktátem Německa, Itálie, Velké Británie a Francie byla Československá republika nucena předat své pohraniční oblasti Německu, Polsku a Maďarsku“.

Mnichovskou dohodu vloni na Mnichovské bezpečnostní konferenci otevřeně jako jediný z diskutujících připomněl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj – jak jeho slova zachytiltýdeník Respekt – byla důvodem ústupků Hitlerovi v Mnichově v roce 1938 snaha zastavit vliv Ruska v Evropě a dnešní Evropa se podle jeho soudu nepoučila, když se opět tak vymezuje proti Rusku.

Mnichov 38

V polovině září se v Ruském středisku vědy a kultury v Praze konala i mezinárodní vědecká konference „SSSR a Československo ve XX. století: hlavní události a výzvy epochy“, s důrazem právě na Mnichov 1938.

Rybas svou knihu propagoval nejen v Česku, ale i na Slovensku; vloni v červnu například na debatě v Bratislavě za účasti ruského velvyslance na Slovensku Alexeja Fedotova (ten mimochodem region dobře zná, v letech 2004 – 2010 byl velvyslancem v České republice).

„Toto téma je podle nás stále aktuální a zajímavé jak pro historiky, tak pro běžné občany a mládež,“ prohlásil Fedotov.

BIS a výuka historie

Právě ruské velvyslanectví spolupořádalo vloni v dubnu „vědecko-praktickou konferenci Mnichovská dohoda z roku 1938: Historické poučení“ i výstavu ve slovenském Muzeu Slovenského národního povstání.

„Na příkladu Mnichova vidíme, k jaké katastrofě vedla západní politika uklidňování agresora, tedy snaha zajistit si vlastní bezpečnost na úkor jiných. Tak, že vojenskou moc třetí říše usměrnil na východ,“ řekl Fedotov bez jakékoli zmínky o paktu Ribbentrop-Molotov mezi nacistickým Německem a stalinským SSSR.

Naopak zdůraznil, že to byl Sovětský svaz, kdo v roce 1935 uzavřel smlouvy s Francií a Československem a „opakovaně navrhoval vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě“.

Velvyslanec neopomněl zdůraznit současnost: „Podle mne události z 30. září 1938 mají být varováním, k čemu mohou vést snahy o politické manipulace s veřejným míněním, zahrávání si s nacismem a nezodpovědná benevolence k neonacismu.“ Ten podle Fedotova „ožívá na evropském kontinentě, získává nové formy a v řadě případů se mění na nástroj státní politiky, jak vidíme na sousední Ukrajině“.

Na konci loňského roku vzbudila pozornost veřejnosti pasáž výroční zprávy BIS o tom, že „moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin“.

„Je to poměrně často nedoceňovaný problém. České školství se v oblasti historie za posledních několik dekád de facto nezměnilo a stále se klade důraz na hlubokou minulost, oslavu významu husitských válek a vzedmutí slovanské otázky v době národního obrození a podobně,“ vysvětluje mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Kritika BIS spíše než na stav tuzemského školství mířila právě na to, že mezi méně informovaným publikem se mnohem lépe daří propagandě.

„U takto nastavených lidí je mnohem snazší indoktrinace myšlenek o slovanské vzájemnosti, Rusku jako věčném příteli, o údajné možnosti pomoci v roce 1938 a tak dále,“ říká Šticha.

Mnichov 38

Spolupráce s rozvědčíkem

V oblasti historie jsou otevřeně aktivní i ruské tajné služby. Kupříkladu Nadace na podporu veřejné diplomacie A. M. Gorčakova je „blízká ruské rozvědce“, jak mimo záznam potvrzují zdroje z české BIS.

Právě zmíněná nadace se podle původních – nenaplněných – představ ruské strany měla podílet na pořádání loňského Česko-ruského diskusního fóra, kde téma historie dominovalo.

Jak už dříve popsal HlídacíPes.org, na loňském červnovém fóru rektor MGIMO Anatolij Torkunov doporučoval českým historikům spolupráci s Fondem Istorija Otěčestva. Ten vede současný šéf ruské vnější rozvědky Sergej Naryškin.

Na Česko-ruském fóru také opakovaně zazněl návrh ruské delegace na společný projekt – přeložit ruskou výstavu a webovou prezentaci věnovanou mnichovské dohodě s tím, že „vzhledem k současné situaci v Evropě se jedná opět o aktuální téma“.

„Místo odborné rozpravy, návrhů společných výzkumných témat a diskuse nad nimi byl z ruské strany zřejmý zájem akcentovat téma, které bylo nesčetněkrát zneužito komunistickou propagandou proti Západu,“ komentoval to ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.


Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud