Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruští extremisté trénují krajně pravicové teroristy z celé Evropy. Sní o totální válce proti Západu

Ruští extremisté trénují krajně pravicové teroristy z celé Evropy. Sní o totální válce proti Západu

Na počátku července byli tři švédští neonacisté odsouzeni za bombové útoky na nově příchozí migranty a levicová uskupení. Ve vězení si mají odsedět až 8,5 roku. Vyšlo najevo, že dva z útočníků – třiadvacetiletý Viktor Melin a dvacetiletý Anton Thulin – krátce před atentáty absolvovali paramilitární výcvik nedaleko ruského Petrohradu. Ten pořádá tamní ultranacionalistické uskupení, které účastníky kurzu připravuje na „celosvětový chaos“.

Mladí švédští radikálové byli členové krajně pravicového Nordického hnutí odporu, které hlásá nadřazenost bílé rasy. Uskupení se jim však zdálo moc měkké, protože nepoužívá k prosazování svých cílů násilí. Hledali proto nějakou alternativu, až jim padl do oka výcvikový kurz „Partyzán“, který pořádá jedno z ruských ultranacionalistických hnutí – Ruské imperiální hnutí (RIM).

Účastníci kurzu se připravují na světový chaos - učí se střílet z kalašnikovů a zřejmě také vyrábět bomby. „Účast na kurzu byla pro radikalizaci Melina a Thulina klíčová. Myslíme si, že se tam naučili vyrábět bomby, které použili při útoku v Göteborgu,“ uvedl v rozhovoru pro Daily Beast prokurátor Mats Ljungqvist.

Melin s Thulinem společně s padesátiletým Jimmy Jonassonem spáchali ve Švédsku celkem tři útoky. Při explozi z 5. ledna v imigračním centru byl vážně poraněn jeden z jeho zaměstnanců. Bomba nalezená 25. ledna v blízkosti kempu, tehdy improvizované ubytovně migrantů, nevybuchla kvůli konstrukční vadě. Loni v listopadu podle vyšetřovatelů trojice umístila výbušninu i do blízkosti kanceláří levicového uskupení Syndikalistiskt Forum v Göteborgu. V době výbuchu naštěstí uvnitř nikdo nebyl, bomba jen vyrazila okna a poškodila fasádu domu. 

Další útoky skupina radikálů nestihla. Mají za sebou už soud, který je zkraje července poslal na několik let za mříže. Melin odešel od soudu s 8,5 lety vězení, Thulin dostal 1,5 roku a poslední z trojice, padesátiletý neonacista, byl odsouzen k pěti letům vězení.

Melin s Thulinem při zpětném pohledu nevidí na polovojenském výcviku v Rusku nic zvláštního, ostatně proč by také měli. Podle serveru Daily Beast ho absolvovali i další členové Nordického hnutí odporu.

Historicky nebyly sympatie mezi švédskou krajně pravicovou scénou a ruskými ultranacionalisty nijak zvlášť silné. Spíše naopak, švédští neonacisté viděli v Rusku nepřítele. Situace se ale změnila po vypuknutí ukrajinské krize. „S tím, jak se role Evropské unie a Spojených států stává ve válce mnohem viditelnější, zesiluje vliv prokremelské propagandy na krajně pravicové weby ve Švédsku,“ poukázal pro Daily Beast výzkumník Jonathan Leman.

Hnutí imperiálního odporu, jehož vojenského kurzu se zúčastnili i Melin s Thulinem, se původně věnovalo výcviku dobrovolníků, kteří odcházeli bojovat po bok separatistů na východní Ukrajinu. Nyní ale na svých webových stránkách deklaruje, že se soustředí na přípravu civilistů na „kolaps civilizace“. To může znamenat cokoliv, ale když se lídr hnutí Stanislav Vorobjov, bývalý pracovník ruské prokuratury, v roce 2015 ujal slova na konferenci, hovořil o „totální válce proti tradičním hodnotám západní civilizace“.

Hnutí nordického odporu není v Evropě jediné, kdo udržuje kontakty s prokremelskými ultranacionalisty. Server poukazuje na slovenské neofašistické uskupení Slovenská obroda, jehož členové se zúčastnili vojenských výcviků, které pořádají prokremelští ultranacionalisté z uskupení „Vlajka“ či šestasedmdesátiletého bývalého vůdce Maďarské národní fronty Istvána Győrköse, který se cvičil v bojových uměních s ruskými zpravodajci v lese poblíž svého domu. Nyní sedí ve vězení, protože zabil policistu.

Není jasné, jestli kontakty ruských organizací s evropskými extremisty jsou schváleny přímo Kremlem. Někteří švédští politici nicméně hovoří o tom, že to náhoda není. „Moskva našla spojence mezi krajně pravicovými radikály, kteří sdílejí s Vladimirem Putinem myšlenku svržení politického hlavního proudu. Ironické je, že Moskva současně podporuje takzvané mírové hnutí, které šíří argumentaci ruského prezidenta ohledně bezpečnosti a vztahů Švédska a NATO,“ uvedl pro server Aktuálně.cz švédský europoslanec Lars Adaktusson.

„Je to společenská aktivita,“ konstatoval pro Daily Beast maďarský analytik Loránt Győri. „V sovětských dobách maďarské socialistické elity jezdily společně lovit a soudruzi z Moskvy se k nim připojovali… Tyhle vojenské výcvikové skupiny jsou nicméně mnohem vážnější,“ tvrdí Győri.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1