Články odjinud

Satira i chmurné vyhlídky eurofilů. Brexit inspiroval nový literární proud, o témata není nouze

Odchod Británie z Evropské unie a nejrůznější společenské jevy, které s ním souvisejí, inspiroval v poslední době mnohé britské spisovatele. Média tak hovoří o novém literárním žánru. Proud dostal označení brex-lit a zahrnuje dystopické vize vycházející z úzkosti eurofilů, futuristickou satiru i hloubavější romány analyzující trhliny ve společnosti, píše agentura AFP.

Za rostoucí přehlídkou děl inspirovaných brexitem stojí začínající autoři i etablovaná jména jako Ali Smithová nebo Jonathan Coe. Některé příběhy jsou zasazeny do částí Británie, které literatura často přehlíží. Příkladem je východní Anglie v knize Missing Fay Adama Thorpea nebo region West Midlands v centrální Anglii, kde se odehrává velká část Coeova obsáhlého díla Middle England.

Jiní autoři uvádějí, že chtěli použít vyprávěcí postupy k tomu, aby zdůraznili napětí mezi různými skupinami obyvatel, které referendum o brexitu odhalilo. Jsou i tací, kteří v těchto pohnutých časech cítili potřebu vypsat se z hněvu.

"Brexit mě obrovským způsobem ovlivnil a kniha je do velké míry reakcí proti němu," řekl James Silvester o svém díle Blood, White and Blue. Autorovou manželkou je Slovenka pracující v britských záchranných složkách a od roku 2016 se potýká s nárůstem rasistických útoků. Silvester prý chce popostrčit Brity k zamyšlení nad "realitou brexitu, nad tím, co s lidmi dělá, jakou bolest způsobil a nadále způsobuje". Hlavní hrdinkou jeho knihy je česko-britská tajná agentka "bojující ve zmatku brexitu za zemi, která ji nenávidí".

"Musíme se alespoň pokusit pochopit lidi, kteří jsou na druhé straně jakýchkoli současných rozkolů. Mám obavy, že to neděláme dostatečně dobře," řekl Anthony Cartwright. Jeho dílo The Cut je rovněž zasazeno do regionu West Midlands a vypráví o dvou lidech pocházejících z různých prostředí, jejichž krátký romantický vztah skončí vzájemným nepochopením. "Romány dokážou popsat situaci, poskytnout jistý vhled do rozpoložení národa," myslí si Cartwright.

Zakladatel malého nezávislého nakladatelství Daniel Hiscocks uvádí, že v posledních letech se objevuje čím dál více návrhů spadajících do kategorie "poměrně temné dystopie nebo relativně čerstvé nostalgie". "Vidím to jako odraz toho, kam se stále častěji mají tendenci ubírat i hospodské debaty," řekl.

Podle autorky Amandy Craigové britští spisovatelé začali čtenáře opět nutit do toho, aby prožívali poměrně nepříjemné záležitosti a zamýšleli se nad nimi.

"Důvod, proč beletrie ztratila mnoho ze své síly je ten, že nás příliš málo dělá to, co dělali lidé jako (Charles) Dickens," řekla Craigová, která ve své knize The Lie of the Land popisuje krizi jednoho manželství a také méně viditelné síly ukryté za brexitem. "Myslím, že jsme ztratili ten smysl morálního poslání. Beletrie by měla přinášet pobavení, dojetí a potěšení, také by ale měla čtenáře přimět k zamyšlení," dodala.

 

Články odjinud