Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smíření po víc než 80 letech: Učitel se vrací k 31 dětem, které se mu utopily na školním výletě

Smíření po víc než 80 letech: Učitel se vrací k 31 dětem, které se mu utopily na školním výletě

Není snad horší tragédie. Brzy ráno 26. května 1936 vyjelo osm vozů s 95 natěšenými rakvickými čtvrťáky a páťáky na výlet na Pálavu. Výlet zařídil jejich oblíbený řídící Bohumil Horňanský (tehdy 41). Jenže domů se nevrátilo 31 školáků! Jejich učitel se zhroutil a z obce se natrvalo odstěhoval. Nyní, po desetiletích, se tam v sobotu vrátil a spočinul ve věčném odpočinku vedle svých milovaných žáčků.

Děti seděly na povozech a zpívaly si, pak brebentily, ranečky s buchtami v klíně a drobásky na sodovku v hrsti. Cestou k Novým Mlýnům musela školní výprava překonat přívozem řeku Dyji. Ztrouchnivělé a prohnilé plavidlo, s dírami ucpanými provizorně hadry, však nabíralo vodu, převozník ji pravidelně z prámu nevyléval. Tehdy neregulovaná jarní Dyje byla po alpském tání navíc rozvodněná, celý metr a půl nad normálem.

10 metrů mezi životem a smrtí

Na neštěstí bylo zaděláno. Děti byly vystrašené. Prvním převozem se odvážilo jen sedm z nich, druhým se osmělilo dalších 15. Potřetí se už na prám nalodilo 52 dětí. Převozník vzal navíc na prám i koňské spřežení. „Jen ať se děti svezou,“ nedbal prý podle svědků převozník na obavy učitelů. Tato věta se stala osudnou.

Rakvická školačka Anežka Roháčová popsala dětským písmem hrůzné okamžiky z výletu ve svém památníčkuRakvická školačka Anežka Roháčová popsala dětským písmem hrůzné okamžiky z výletu ve svém památníčkuautor: Jiří Nováček / Blesk

Jen pouhých deset metrů od břehu se pramice prudce vychýlila. Nabrala vodu a všichni spadli do vody. Rozběsněná Dyje táhla tělíčka k nedalekému splavu. Málokdo uměl plavat. Bilance byla děsivá – 31 dětí se utopilo, při zachraňování zemřel i kočí František Belech .

Anežka: Křičeli jsme maminko, pomoc a sbohem!

»Moje výprava a radost na výlet na Pavlovské vrchy 26. května 1936.« Tak si nadepsala neumělým dětským písmem do svého památníčku Anežka Roháčová, žákyňka 5.B. Její zápisky vydávají i po desetiletích děsivé svědectví.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Maminka mně večer pekla bábovku, abych měla něco k jídlu na výletě. Vzbudila mne už po 5. hodině, abych přišla včas ke škole. S radostí jsme jeli a cestou zpívali. U převozu jsme slezli z povozu. První dva vozy se šťastně převezly. Pak vyjel 3. vůz. Na pramici vstoupilo 55 dětí, i já jsem vstoupila také. Když jsme odrazili asi metr od břehu, počala nastupovati voda do pramice.

Převozník křičel, abychom všichni táhli za lano. Kdo stál u lana, se jej chytil, v tom se pramice rozjela a všichni jsme byli pod vodou. Vynořovali jsme se z vody a všichni jsme křičeli o pomoc a maminko, sbohem! Když jsme byli u víru, lodička se převrátila. Já jsem se chytila desky a nohama jsem pleskala do vody. Tak jsem přijela ke břehu. Chytila jsem se keře a vylezla ven do lesa.

Pokračování na Blesk.cz

 

Kompletní informace o druhém kole prezidentských voleb naleznete zde>>>

 

INFO.CZ spouští novou rubriku, která nabízí aktuální zpravodajství o Evropské unii. Reportáže, analýzy a komentáře naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1