Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smrt plastem. Velrybu zabilo osm kilo igelitek v žaludku, v oceánu jich jsou celé ostrovy

Smrt plastem. Velrybu zabilo osm kilo igelitek v žaludku, v oceánu jich jsou celé ostrovy

Thajsko největším spotřebitelem plastových tašek a sáčků na světě. Nelichotivé prvenství ale nejen že nepřispívá k udržitelnosti naší planety, ale navíc představuje i smrtelnou hrozbu pro podmořský život. Stovky živočichů totiž ročně zemřou právě kvůli plastovému odpadu v mořích, který jim brání přijímat potravu. To byl i poslední případ velryby, která spolykala osm kilogramů plastových tašek. S pomocí záchranářů bojovala o svůj život pět dní, nakonec však podlehla. 

„Používáme spoustu plastů a je to obrovský problém,“ připouští pro deník Guardian Thon Thamrongnawasawat, thajský mořský biolog. Bezděky na to doplácí nejen životní prostředí, ale i unikátní fauna na pobřeží. Podle biologa totiž kvůli všudypřítomným  plastovým taškám a sáčkům, které se dostanou do oceánu, v Thajsku ročně zemřou minimálně tři stovky velryb, mořských želv a delfínů.

Infografika: plastyInfografika: plastyautor: INFO.CZ

To byl i poslední případ velryby, která v pátek zahynula s osmdesáti plastovými taškami v žaludku. Desítky lidí se sice od pondělí snažili savce zachránit, bohužel neúspěšně. „Pokud máte v žaludku 80 plastových tašek, zemřete,“ uvedl Thamrongnawasawat s tím, že plasty velrybě bránily v přijímání potravy.

Znečištění oceánů plasty nicméně není pouze problém Thajska, ale celého světa. Každý rok se podle odhadů OSN do moří dostane osm milionů tun plastů, což je stejné množství, jako kdyby někdo do oceánu vyklopil každou minutu nákladní auto plné plastů.

V oceánech plují dokonce celé kontinenty, které jsou tvořené výhradně plasty. Ten největší má aktuálně větší rozlohu, než Německo s Francií dohromady a tvoří jej 1,8 bilionu kusů umělé hmoty.

Ve snaze bojovat právě se znečištěním oceánů a životního prostředí navrhla dříve během týdne Evropská komise zákaz prodeje plastových brček, nádobí a některých dalších plastových výrobků na jedno použití. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1