Různé zdravotní obtíže nejsou u cestujících v letadlech ničím ojedinělým. S těmi méně závažnými si školený letecký personál dokáže poradit, při řešení větších problémů je může instruovat lékař ze země. Někdy se však i přes veškerou snahu nepodaří cestujícího zachránit.
Ve studii, která vyšla v odborném periodiku The New England Journal of Medicine, odborníci ze zhruba dvanácti set nahlášených nouzových situací pěti leteckých společností mezi lety 2008 a 2010 napočítali 36 úmrtí pasažérů.
Postupy pro tyto případy neurčují jednotná pravidla. Mezi jednotlivými aerolinkami existují dílčí rozdíly, v hrubých obrysech ale dle Business Insideru všechny postupují následujícím způsobem:
Piloti se spojí s řízením letového provozu na zemi a společně učiní rozhodnutí, jestli letadlo bude dál pokračovat v letovém plánu, nebo při nejbližší příležitosti přistane. Některé aerolinky ještě personálu na palubě letadla umožňují konzultaci s lékaři. Při rozhodování o dalším postupu se posuzuje několik faktorů, přičemž mezi nejdůležitější patří současná poloha letadla a příčina smrti.
Pokud to kapacita letadla umožňuje, letušky mezitím přenesou tělo zemřelého do volné řady – třeba i v první třídě. V případě, že jsou všechny sedačky obsazené, připoutají tělo k sedačce a přikryjí ho, aby ostatní cestující ušetřili pohledu na mrtvolu a zemřelému zajistili alespoň symbolickou pietu.
Zesnulý pasažér je oficiálně uznán za mrtvého až po přistání letadla. Tato povinnost připadá výhradně lékaři nebo místní autoritě, posádka letadla pro to nemá oprávnění.
