Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soutěž společnosti Google o 30 milionů dolarů skončila bez vítěze. Na Měsíc se nikdo nedostal

Soutěž společnosti Google o 30 milionů dolarů skončila bez vítěze. Na Měsíc se nikdo nedostal

Soutěž s názvem Google Lunar XPrize, která chtěla přimět nadšence z celého světa, aby sestrojili funkční rover, který by byl schopen jezdit po povrchu Měsíce, definitivně skončila. A to bez vítěze, který si mohl odnést rovných 20 milionů dolarů.

Soutěž Google Lunar XPrize dala příležitost malým týmům, které toužili po tom, aby se jejich rovery dostaly na Měsíc. Žádný z nich, a to ani přes dlouholeté oddalování definitivního konce soutěže, ale neuspěl. Podmínky byly jasné, rover musí na povrchu Měsíce ujet alespoň 500 metrů a odeslat video a fotografie v HB rozlišení. Na vítěze čekalo rovných 20 milionů dolarů, dalších 10 si mohli soutěžící odnést za plnění dílčích úkolů.

To, jak se vozítko na Měsíc dostane, už bylo na týmech. Pravidla totiž počítala s tím, že stavba nebo koupě vlastního dopravního prostředku by byla až příliš náročná, a tak soutěžícím nezapovídala využití letů jiných společností. Právě doprava se ale stala pro mnohé týmy nepřekonatelnou překážkou.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Jeden z týmu dokonce zahájil rozhovory s americkou vládou, která má zatím problém s tím, aby soukromé společnosti na Měsíci přistávaly. Podle vedení společnosti je ale možné, že se pohled na toto odvětví změní. „Díky soutěži jsme vyvolali debatu o tom, kdo může na Měsíci přistát. Věříme, že to není výsadou jen vládních agentur, ale také inovátorů z celého světa. Jsme všem účastníkům soutěže vděční za jejich desetiletou práci a uznáváme, že řada týmů si až nyní vybodovala takový hardware, který by obstál i ve vesmíru.“

Například ale pro společnost Moon Expres, kterou vede Bob Richards, snahy o dosažení úspěchu v této oblasti rozhodně nekončí. „Tato soutěž byla jakousi třešničkou na dortu, ale výhra nikdy nebyla naším výhradním cílem. Nadále se soustředíme na naše hlavní plány, které by měly snížit náklady spojené s cestou na Měsíc,“ řekl serveru Mashable Richards. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1