Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stalinův vědec chtěl zkřížit člověka s opicí. Neuspěl a zemřel ve vyhnanství

Stalinův vědec chtěl zkřížit člověka s opicí. Neuspěl a zemřel ve vyhnanství

Je možné zkřížit člověka a opici? V Sovětském svazu si mysleli, že to lze. Alespoň během dvacátých let minulého století, kdy se o to marně snažil tamní vědec Ilja Ivanovič Ivanov. Výzkum podpořil i sám Stalin.

Legendy tvrdí, že sovětského vůdce fascinovala myšlenka vytvořit nebojácného a vytrvalého zabijáka. Žádné věrohodné důkazy pro to ale neexistují. Když v roce 1925 Ivanovovi jeho vysněný výzkum začal sponzorovat, pravděpodobněji bažil po něčem jiném. Jako velký ateista doufal, že by kříženec potvrdil teorii o evoluci člověka z opice a definitivně rozmetal církevní učení.

„Nápad, který profesor Ivanov předložil, by mohl náboženství zasadit rozhodující ránu, což bychom rozhodně využili v naší propagandě a v boji za osvobození pracujícího lidu z područí církve,“ píše se v rozhodnutí o udělení grantu.

Ivanov po zkřížení člověka s primátem toužil ještě před první světovou válkou. Stalin v něj vložil důvěru i díky jeho předešlým úspěchům. Vědci se podařilo zkřížit zebru s koněm Převalského nebo oslem.

Vycházel přitom z teorie, že když se podobají lidské a opičí krevní buňky, bude tomu tak i u těch pohlavních. Poté, co mu sovětský diktátor přiklepl grant v přepočtu v hodnotě tří milionů korun, odjel do Afriky.

V Guineji se Ivanov pokusil lidským semenem oplodnit tři šimpanzí samice. Žádná z nich však nezabřezla. Pokus se šimpanzi přitom dává z dnešního pohledu větší logiku než následný experiment.

Po africkém debaklu se Ivanov vrátil zpět do Sovětského svazu. Usídlil se v dnešní Gruzii a zkusil opačný postup. K oplodnění lidských dobrovolnic ale chtěl použít sperma z orangutanů. Nechal si kvůli tomu přivézt samce jménem Tarzan. Orangutani jsou však s člověkem méně příbuzní než šimpanzi.

Výhodou obráceného postupu byl menší počet potřebných zvířat. Zatímco oplodnit tři opice nestačilo ani na vyvrácení teorie, nyní by Ivanov nemusel mít k dispozici více než jednoho samce. Jenže problém nastal na opačné straně. Ivanov nesehnal dostatečný počet žen, které by s experimentem souhlasily.

Přesněji řečeno, dlouho nemohl sehnat žádnou. A když se na něj konečně usmálo štěstí a jedna dobrovolnice se přihlásila, Tarzan zemřel.

Selhání rozlítilo i Stalina, který do té doby nad Ivanovovými pokusy držel ochrannou ruku. Vědec musel v roce 1930 odejít do vyhnanství na území dnešního Kazachstánu. Se svým snem se definitivně rozloučil a o dva roky později zemřel.

Myšlenka na zkřížení dvou živočišných druhů však přetrvala. V 60. letech odchytili v Kongu šimpanze, který dostal jméno Oliver. Měl lidské obličejové rysy a chodil vzpřímeně jako člověk. Výzkumníci ho považovali za produkt křížení, nikdy to ale nedokázali.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1