Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stejně jako lidé. Ptáci se o své potomky starají na směny

Stejně jako lidé. Ptáci se o své potomky starají na směny

Ptáci se podobně jako lidé starají o své potomky na směny. Toto chování se však značně liší druh od druhu, zjistili vědci v rámci unikátní studie, kterou publikoval v aktuálním čísle časopis Nature. Více než sedmdesátičlenný tým vedl i český vědec Martin Bulla, který působí v prestižním německém Institutu Maxe Plancka pro ornitologii v Seewiesenu.

Vědci analyzovali data ze 729 hnízd 32 druhů ptáků bahňáků monitorovaných v rozmezí 20 let po celém světě, aby zjistili, jak rodiče těchto ptáků rozdělují úlohy při sezení na vajíčkách. Rytmy jsou podle nich překvapivě různorodé, a to i ve stejných životních podmínkách.

Rytmus, v jakém se ptačí rodiče starali o hnízdo, se v 80 procentech případů neshodoval s denním cyklem. Stejně jako lidé jsou ptáci včetně bahňáků většinou sociálně monogamní živočichové s biparentální péčí. Žijí tedy v partnerském svazku, v němž oba rodiče sdílejí péči o své potomky. Jak se v přírodě dělí o své povinnosti, bylo ale až dosud nejasné.

U některých druhů se rodiče střídají i dvacetkrát za den, zatímco u jiných druhů dokáže jeden z rodičů trávit na hnízdě více než 24 hodin, než je vystřídán partnerem. Podobnosti se přitom vyskytují u příbuzných druhů. Studie také ukazuje, že biorytmy jsou pojeny s obavou z predátorů.

"Ptáci, kteří aktivně predátory atakují, se střídají na hnízdě častěji, zatímco ti, kteří sází na maskování, se střídají na hnízdě méně často," řekl ČTK ekolog Miroslav Šálek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, který se na výzkumu také podílel. Nenápadným druhům totiž prospívá, pokud méně upozorňují na přítomnost svých hnízd během střídání.

Vědecký tým studující bahňáky od tropů po Arktidu ve volné přírodě prověřil, jak rodiče rozdělují čas sezení na hnízdě. Vejce totiž nemůžou ležet osamoceně příliš dlouho: mohou je najít predátoři a může dojít k podchlazení nebo přehřátí embryí.

"Během naší práce v terénu v Barrow na Aljašce jsme shromáždili velký soubor dat od mnoha bahňáků. Následně jsme poskytli potřebné vybavení dalším kolegům se žádostí o získání údajů i z dalších částí světa. Pak jsme si ale uvědomili, že mnoho výzkumníků taková data už ve skutečnosti má. To bylo opravdu průlomové," konstatoval první autor studie Bulla.

Vědci odhalili pozoruhodnou rozmanitost v inkubačních rytmech nejen mezi druhy, ale i v rámci nich, a to i v téže oblasti. Partneři v některých párech se střídali po hodině, jiní seděli trpělivě až 50 hodin, než došlo k jejich vystřídání, ukazuje studie.

"Jedna věc je jistá: překvapivá různorodost v inkubačních rytmech otevírá široké pole pro studium biorytmů a zákonitostí jejich obdivuhodné tvárnosti v živočišné říši," dodal vedoucí projektu a ředitel institutu v Seewiesen Bart Kempenaers.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1