Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stojí to za houno. Poznáte, když mluví člověk ze severovýchodu Čech?

Stojí to za houno. Poznáte, když mluví člověk ze severovýchodu Čech?

Pro češtinu jsou typické regionální rozdíly, ale neznamená to jen svéráznou mluvu na moravském venkově. Specifika se týkají  i Čech, a to jak venkova, tak měst. V Čechách se mluva odlišuje v několika hlavních oblastech – jsou to střední Čechy, jihozápadní Čechy, severovýchodní Čechy a přechodná oblast česko-moravská (pruh přibližně kolem staré zemské hranice). Zvláštním případem je pak pohraničí, kam se po druhé světové válce stěhovali lidé z různých koutů republiky, a chybí mu tedy tradiční nářeční podloží.

Když navštívíme severovýchodní Čechy, nejlépe oblasti více vzdálené od středu Čech, můžeme zaslechnout řadu specifických výrazů nebo tvarů slov. A právě na některé tvary slov nebo hláskové podoby, které nerodáka mohou zarazit, se dnes zaměříme – třeba zrounapůjde k dědojto je prauda, je to před garážej. Současný stav nám prozradí databáze textů psaných i mluvených v Českém národním korpusu (korpus.cz), stav mírně historický pak Český jazykový atlas (cja.ujc.cas.cz).

Houno

Řadu specifik způsobila hláska v – původně se v oblasti severovýchodních Čech vyslovovala zvláštním způsobem, obouretně (zatímco běžné v se vyslovuje retozubně). I nářečí se ale vyvíjejí, a tak dnes už po tomto obouretném v najdeme ve výslovnosti jen pozůstatky a jen u určitých slov.

A tak třeba některá slova obsahující hlásky ov se místo toho vyslovují s ou. Typické je třeba zrouna ty, mně dvě stouky stačejstojí to za houno nebo u starší generace vo tom hostinským ti budu poudat.

Když se ve slovech vedle sebe vyskytují hlásky av, bývají v některých slovech vyslovovány jako au, např. máš praudupřes svátky to maj zauřenýnebo tak se tam u něj staute.

Místo koncovek ovi, které původně obsahovaly obouretné v, se dnes někdy používá oj, třeba jde k zubařoj nebo pomoct taťkoj. A je to jev natolik živý, že se objevuje i u slov z nejnovější slovní zásoby – jdeš k vizážistojšla kvůli tý zahrádce až k ombudsmanojvoni maj odvětrávací šachty jak v tom Terminátoroj.

Další nápadnou a odlišnou koncovkou, která už ale s obouretným vnesouvisí, je ej na místě běžného í, tedy čekala před porodnicejvon tam jezdí tou druhou ulicejvločky s jabkama a se skořicej a dokonce co se mi stalo před chvílej. Vznikla jako důsledek širší výslovnosti í po původně měkkých souhláskách.

To byla jen menší ukázka toho, s čím se lze v mluvě v severovýchodních Čechách potkat. Našli bychom i řadu dalších typických slov (mičuda), tvarů (s tátem), hláskových podob (póle, zéli) a spojení (hrajou si na vojáci). Bohatosti moravských a slezských nářečí se to sice nevyrovná, ale je vidět, že za regionálními zvláštnostmi v mluvě nemusíme vždycky jezdit až na Moravu.

Autorka pracuje v Ústavu Českého národního korpusu FF UK.

Další jazykové zvláštnosti naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1