Články odjinud

Strach z hanby, více dětí i nepřekonatelný odpor k manželovi. Jak se žilo za první republiky?

Strach z hanby, více dětí i nepřekonatelný odpor k manželovi. Jak se žilo za první republiky?

Méně rozvodů, více učitelů i výrazně méně polí s řepkou – tak vypadalo Československo v roce 1918. Ačkoli kvalita života tehdy a nyní je objektivně nesrovnatelná, existují přece jen parametry, kterými se dá alespoň nahrubo dokreslit, v čem se republika před sto lety zásadně lišila. INFO.CZ vám celý týden představovalo infografiky, které srovnávaly situaci s odstupem jednoho století. Ačkoli v některých ohledech se poměry zásadně změnily, jiné okolnosti jsou až překvapivě stále stejné.

Stoleté výročí republiky láká ke srovnávání, co vše se za tu dobu zlepšilo a v jakých ohledech mohl být naopak tehdejší život lepší než ten současný. Demografické statistiky shromažďuje a publikuje Český statistický úřad, který má k dispozici také zajímavá data z počátku první republiky. Díky nim lze pozorovat, jak se národ změnil a v čem se naopak Češi a Češky stále podobají svým prarodičům.

Méně svobodných matek, kterým ale umíralo více dětí

Počet obyvatel českých zemí po válce a Česka nyní byl téměř totožný. Také dětí se v roce 1920 a 2017 narodilo téměř stejné množství. Zásadně se liší počet potomků, kteří se rodí nesezdaným rodičům. Dříve bylo obvyklé nečekané těhotenství „legalizovat“ rychlou svatbou, nyní naopak rodiče, kteří spolu mnohdy žijí dlouhodobě, na sňatek nespěchají, případně ho vůbec neplánují. V roce 2017 se tak více než polovina z celkového počtu novorozenců narodila mimo manželství.

Porody a plodnost

Ženy také mají výrazně méně dětí než za první republiky. Zatímco před sto lety měla každá žena průměrně tři potomky, nyní se porodnost snížila o polovinu. Průměrný věk rodiček je naopak podobný. Tehdy to bylo tím, že ženy rodily několikrát až do vyššího věku, nyní některé porodí pouze jedno dítě až kolem třicítky. Za výrazný krok kupředu jde jistě považovat mnohonásobné snížení kojenecké úmrtnosti.

Dříve mohl za rozvody nepřekonatelný odpor k druhému, nyní hádky o peníze

Co se týče sňatků, v roce 1918 a 2017 se jejich počet téměř nelišil. Před sto lety se ale lidé brali nejčastěji v listopadu. Možná také z euforie z nově vzniklé republiky a díky návratu mužů z fronty. V současnosti Češi ke svatbě častěji volí letní měsíce. Výrazně se ale zvýšil věk ženichů i nevěst, kteří nyní čekají se sňatkem až do vyššího věku.

Manželství a rozvody

Naproti tomu počet rozvodů se zvýšil o více než 500 procent. Přestože nevěra je stále jedním ze tří hlavních důvodů ukončení manželství, stále častějším důvodem, který se před sto lety vůbec v žebříčku neobjevil, jsou hádky o finance.

Lidé už neumírají tolik na chřipku a tuberkulózu, častěji je ale ničí rakovina

Počet zemřelých za sto let klesl o polovinu. V roce 1918 a v následujících letech ale lidé ještě často umírali vlivem zranění z velké války. Rozhodně se ale podařilo téměř vymýtit některé nemoci, které před ještě před sto lety působily velkou část úmrtí.

Úmrtí a sebevraždy

Mírně také klesl počet sebevražd. Lidé je stále nejčastěji páchají oběšením či udušením, méně se jich ale rozhoduje skončit svůj život utopením a mnohem častěji volí předávkování léky nebo otravu jinými látkami.

Giganticky vzrostla spotřeba elektřiny, učitelství se z domény mužů přerodilo v obor žen

Život v Československu a Česku se změnil v mnoha oborech lidské činnosti. Profesionalizace armády způsobila značné snížení počtu vojáků. Rozšíření elektrifikace zase rapidně zvýšilo spotřebu energie. Maximální změnou prošlo školství. Dříve vzdělávali studenty převážně muži, nyní jsou naopak „před tabulí“ takřka výjimkou.

Život v Československu

Krávy dojí více mléka, pole s bramborami vystřídaly lány s řepkou

V některých ohledech se změnilo také zemědělství. Na území českých zemí ubyla zemědělská půda skoro o milion hektarů. Nejčastěji pěstovanou rostlinou jsou stále obiloviny. Výrazně ale ubylo polí s bramborami, které místo toho vystřídaly lány s řepkou.

Snížil se i počet chovaných krav, koz a koní. Kvůli větší konzumaci mléčných výrobků se zvýšila průměrná dojivost krav skoro o 400 procent.

Zemědělství

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud