Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svět má nového Hitlera. Žije v Americe a sociálka mu sebrala všechny děti

Svět má nového Hitlera. Žije v Americe a sociálka mu sebrala všechny děti

Osmého května si celý svět připomínal konec druhé světové války. Zároveň ale symbolicky dostal nového Hitlera. V tento den totiž soud umožnil americkému neonacistovi Isidoru Heathovi Campbellovi, aby se oficiálně přejmenoval na Hitlera. Po nacistickém vůdci a dalších známých postavách spojených s Třetí říší už Heath dříve pojmenoval své děti. Všechny mu vzala sociálka.  

„Jsem pojmenovaný po hrdinovi, to je skvělé. Jsem nový Hitler,“ radoval se Campbell, když se dozvěděl, že soudce schválil jeho žádost o změnu příjmení. Nyní se americký neonacista oficiálně jmenuje Isidor Heath Hitler. „Všechno co teď potřebuji, je dostat své děti zpět,“ řekl serveru mycentraljersey.com. Všech pět jeho potomků už několik let vyrůstá u pěstounů.

Do hledáčku sociálních pracovníků se rodina dostala v roce 2008 poté, co obsluha supermarketu odmítla napsat na narozeninový dort jméno jednoho z Campbellových synů. „Všechno nejlepší Adolfe Hitlere,“ bylo na obsluhu příliš.

Krátce poté ke Campbellovým přišla sociálka a odebrala jim děti. Vedle syna i dvě dcery - JoyceLynn Aryan Nation and Honszlynn Hinler Jeannie, jejichž jména rovněž odkazují na nacistické Německo. Stejný osud stihl i další Campbellovu dceru – Evu Braun – kterou má neonacista s předchozí ženou, stejně jako nejmladšího syna Heinricha Honse, kterého sociální pracovníci odebrali rodičům jen pár dní po jeho narození v roce 2011.

„Vzali mi je kvůli jménu,“ stěžoval si Campbell. „Soudce byl Žid, proto se to stalo,“ řekl novinářům. Sociální pracovníci však uvedli jiný důvod. Děti manželům odebrali kvůli obavám o jejich bezpečnost, neboť Campbell mlátil svoji manželku. Za domácí násilí si loni pobyl 180 dní za mřížemi.

Campbell nicméně trvá na tom, že má své děti rád a že naopak strádají v pěstounské péči. „Když jsem je byl navštívit, měly na sobě spousty modřin,“ tvrdí novodobý Hitler. „Vězni mohou vidět své děti, vrazi také. Co je špatného na tom být nacista? Chci být jenom táta. Chci dokázat, že jsem dobrý táta, protože jsem… Jsem nacista, no a co?“ říká Campbell.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1